„Na chvilku bych už asi naskočit mohl,“ řekl kapitán hradeckých Královských sokolů o zápase, k němuž jeho covidově šťastnější spoluhráči nastoupili po dvoutýdenní pauze, v níž si tým musel odložit dvě ligová utkání – v Brně, kam se k dohrávce vypraví už zítra, a s Ústím nad Labem.
Královští sokoli, poprvé bez kapitána Peterky od chvíle, kdy se před třemi a půl lety vrátili mezi domácí elitu v NBL, pouze se sedmi hráči na USK prohráli 89:105.
Královští sokoli v NBL
|
Předpokládám, že to vaši spoluhráči, kteří do Prahy vyrazili v sedmi hráčích, neměli jednoduché.
Souhlasím. Zápas se dá v tomhle počtu samozřejmě odehrát, na druhé straně hrozí to, že když vás je takhle málo a začnou se pískat fauly, tak hlavně v obraně trochu zvolníte. Je to pak těžké.
V dané situaci jste ještě možná měli smůlu v tom, že se vašemu soupeři letos opět daří. Souhlasíte?
A proti nám v této sezoně extrémně. Jsou proti nám hodně namotivovaní, možná tak trochu i proto, že jsme je loni vyřadili z poháru a stále to v nich je. Musím ale říct, že domácí hráli dobře a třeba trojky jim šly až neuvěřitelně.
Vy jste zápas musel sledovat jen z karantény. Jak celá tahle nepříjemná situace vznikla?
Po zápase s Olomouckem (30. října – pozn. autor) měl v pondělí jeden z hráčů pozitivní test na covid. Všichni jsme šli do karantény, tři hráči začali mít příznaky nemoci. Čekali jsme na PCR test, který u toho prvního pozitivitu potvrdil, a tím to bylo dané.
Zápas v Brně byl odložen hned, u následujícího zápasu s Ústím se dlouho čekalo, navíc soupeř jeho odložení dost těžce nesl. Jak jste celou situaci viděl vy?
Bylo už dost dlouho před zápasem jasné, že ten minimální počet hráčů dohromady nedáme, k tomu je potřeba připočítat i to, že nemocní a nakažení stejně nemohli trénovat, a i kdyby hrát mohli, tak bez tréninku.
Jak jste na tom aktuálně vy?
I když jsem neměl průběh nemoci nijak komplikovaný, tak bych první týden zápas asi nedal. Jak už jsem říkal, kdybych mohl hrát na USK, tak bych možná chvilku zkusit mohl. Teď už jsem v pohodě.
Tím byste nepřerušil svoji výbornou sérii. Kdy to za těch tři a půl roku nejvíc hrozilo?
Moc často ne, zranění se mi vcelku vyhýbala, a pokud to jen trochu jde, tak hraju. Loni jsem měl vykloubený malíček, což není příjemné a bolelo to, ale hrát se s tím aspoň chvíli dalo. Už jsem si říkal, že mě zastavit může snad jen covid, a ono se to potvrdilo.
Zápasovou pauzu váš tým přerušil v sobotu v Praze, už zítra vyrazí do Brna k dohrávce. Prý znovu jen se sedmi hráči.
Možná to tak dopadne, i když se k týmu může v pondělí připojit Petr Mráz. K utkání by ale vyrazil s jediným tréninkem...
V sobotu hostíte Jindřichův Hradec, budete kompletní?
Pokud se nic nestane, tak bychom mohli být, i když někteří se k tréninku budou moci vrátit až v pátek před zápasem.
Pauza vás vyřadila v sezoně, ve které se vašemu týmu zatím daří.
Souhlasím, znovu jsme se posunuli nahoru, měli jsme bilanci pěti výher a pěti porážek, z toho třeba zápas s Pardubicemi a v Ostravě jsme ztratili dost těsně, mohlo to být i lepší. Bohužel ale taková je doba a muselo se s tím počítat. Vidím to třeba i u dětí, které trénuji, také u nich už některé hlásily, že musí do karantény.
Situace se nyní horší, jak to vnímáte?
Hlavně věřím, že sezonu dohrajeme, a doufám, že to bude i s diváky, i když v některých zemích už dochází k omezením.
A výhled hradeckého družstva?
Věřím, že se dáme dohromady, a když budeme kompletní, ukážeme svoji sílu. V prosinci nás čekají většinou zápasy doma, věřím, že se nám v nich bude dařit a že potvrdíme, že patříme do první šestky, kde chceme také skončit.