Její výkony vygradovaly ve třetím finále s USK Praha.
16 bodů, 4 doskoky, bezesporu nejlepší hráčka Brňanek v zápase, po němž si pak potěžkala i skleněné ocenění.
„Když jsem ho přebírala, koukala jsem na tribunu na mámu se ségrou a viděla, že jim až hrkly slzy. V ten moment jsem opravdu měla pocit, že jsem něco dokázala,“ líčí Kytlicová.
Aneta Kytlicová pózuje s cenou pro nejlepší hráčku brněnských Žabin ve třetím finále proti USK Praha.
Aneta Kytlicová, Kateřina Zeithammerová a Charlotte Velichová se stříbrnými medailemi po finále Chance ŽBL.
Od kouče Viktora Prušy tehdy dostala 31 minut na palubovce, které jen podtrhly, jaký pokrok ukazovala v rámci celých vyřazovacích bojů.
Což neuniklo ani reprezentační trenérce Ptáčkové, která potřebovala doplnit prořídlý kádr národního týmu.
Otazníky před zářijovým MS v Berlíně4. až 13. září Trenérce Ptáčkové komplikují přípravu četná zranění – mimo hru jsou aktuálně Emma Čechová, Julia Reisingerová, Anežka Kopecká, Dominika Paurová, Mariana Přibylová či Kateřina Rokošová. A smířit se musela i s řadou omluvenek. Karolina Šotolová a Tereza Vitulová upřednostnily basketbal 3x3, pozvánku odmítla také Isnelle Natabou. S týmem se nepřipravuje ani Eliška Hamzová, která je aktuálně v zámoří, kde bojuje o prostor v kádru Minnesota Lynx. Julie Pospíšilová a Veronika Voráčková dostaly na úvod přípravy volno. |
„Naši se těšili, že po letech, které jsem strávila v mládežnických výběrech, konečně pojedeme přes prázdniny na dovolenou. Všechno bylo naplánované, protože jsem opravdu nečekala, že bych mohla dostat pozvánku,“ usmívá se studentka oboru Speciální edukace bezpečnostních složek na brněnské Masarykově univerzitě.
Ostatně i to jí v její basketbalové cestě pomáhá.
Na palubovce skutečně působíte hodně nebojácně.
Odmalička se nebojím chodit do soubojů, nevadí mi do nich skákat, pak se třeba plazit po palubovce... Pro mě je důležité, abych udělala prostor spoluhráčkám, dobře bránila, vypichovala míče. A jestli schytám ránu? Nevadí, na malé bolístky jsem zvyklá.
Bojovnost vám pomohla i do reprezentace, viďte?
Myslím, že díky play off si mě všimli. Na začátku sezony jsem tolik nehrála, ale když už jsem dostala příležitost, snažila jsme se ji naplno využít. Jsem ráda, že jsem zaujala.
Jednu drobnější příležitost už jste od trenérky Ptáčkové před dvěma lety dostala na srazu pro mladé hráčky. Co pro vás znamená současná nominace?
První pořádnou zkušenost v seniorské reprezentaci. Většinu holek ještě tolik neznám. Je skvělé tady být, získávám nové zkušenosti a trošku jiný nadhled. Můžu si s těmi, které hrajou v zahraničí, spoustu věcí předat.
Aneta Kytlicová na srazu české basketbalové reprezentace v Praze.
Ani změněné plány tolik nevadí?
Doufala jsem, že třeba za dva roky si nějaký kemp zkusím. I společně s vysokou školou je to teď náročnější. Některé zkoušky se mi překrývaly s jinými povinnostmi, musela jsem to překopat. Všichni v rodině ale chápou, že se teď další plány podřizují basketbalu.
Jak doma reagovali, když jste dostala pozvánku?
Popravdě, prarodiče, kteří mi hodně fandí, mě už dříve přesvědčovali, že bych si ji za poslední výkony zasloužila. Děda mi říkal: Any, mohla bys ji dostat! A já mu oponovala: To né, dědo, teď to fakt nevidím. (smích)
Jenže řadu reprezentantek trápí zdravotní trable. Řešili jste v týmu tuto skutečnost?
Snažíme se na to tolik nemyslet. Za zraněné holky nás to mrzí, třeba Emma Čechová je jedna z mých dobrých kamarádek a vidět ji, jak se zraní, když bojuje o vrchol své kariéry... Bohužel jsou naše sezony tvrdé, i další holky chodí do spousty věcí po hlavě. Teď na srazu děláme různá preventivní cvičení, snad už vydržíme všechny zdravé.
Rána pro basketbalistku Čechovou. Má po sezoně, přetrhla si zkřížený vaz v kolenu |
Vybavíte si další klíčové momenty kariéry, které vás posouvaly blíž k národnímu týmu?
Basket mě odmalička bavil, v Prostějově jsme jako holky měly super tým. A ve skvělé partě jsme se podporovaly a posouvaly dál. Když jsem se dostala do reprezentace U16, všiml si mě pan trenér Fousek a nabídl mi hostování v Žabinách. Domů jsem se vrátila ještě na extraligu do devatenácti let, pak už z Brna přišla i šance z áčka. Ale Prostějov mi určitě hodně dal, je tam skvělé zázemí. Díky partě jsem pak neskončila i v těch horších chvílích.
O co šlo?
Nejtěžší byl přechod ve druháku na střední škole, kdy jsem musela do Brna. Řešila jsem stěhování do cizího města a pak neměla ani tolik času jezdit domů za rodinou. Doufala jsem, že se mi to vrátí. Teď jsem ráda, že všechna píle a s nadsázkou řečeno utrpení k něčemu bylo.
Kdo bude hrát pod košem? Ptáčkovou v přípravě trápí absence klíčových hráček |
V Prostějově vás cepoval také černohorský trenér Željko Živkovič, kterého jste zmiňovala i v jednom z pozápasových rozhovorů během play off. Co vám dal?
Podporoval moji dravost a díky svému původu přinášel i trochu jiný pohled. Je pravda, že uměl pořádně zakřičet a naložit nám zodpovědnost, ale upřímně, mě takový přístup spíše posouvá. Sama pak od sebe více chci.
Není trenérka Ptáčková v některých ohledech úplný opak?
Ještě nemůžu soudit. (úsměv) Ale i v Brně jsem od trenéra Viktora Pruši zvyklá, že se snaží spíše hodně vysvětlovat. I na jeho styl jsem si zvykla. A když chci, křičím v hlavě sama na sebe, abych se posouvala.
Aneta Kytlicová pózuje po finále ŽBL se sestrou Zuzanou.
Pozorně určitě sledujete i pokroky sestry Zuzany, která taky hraje basket. Jak si vede?
Je o tři roky mladší, přidala se ke mně, když jsem chodila na tréninky. Koukala se zbytkem rodiny i na moje zápasy. Dokonce si zahrála za reprezentaci do 16 let. Jenže taky už má za sebou zranění kolene, se kterým byla na operaci. To ji teď trochu zastavilo, sezonu musela vynechat, v hlavě ale pořád nosí, že chce hrát basket. Snažím se ji povzbudit, věřím jí, taky je hodně dravá, dobrá v obraně.
Vyrazí za vámi do Brna?
To by bylo skvělé. I když nevím, co by na to řekla mamka, nejraději by nás obě měla doma. (úsměv) Nějaké nabídky teď ségra má a existuje i možnost, že by šla za mnou.
