Ačkoliv výběru kolem hvězdného Luky Dončiče medaile těsně unikla, doma je fanoušci i čelní představitelé země vítali jako hrdiny.
„Rozhodně nejsem vyčerpaný. Mám pořád hodně energie a ani nevím, jak je to možné. Možná mě to dožene později, ale asi mě pohání to, že se na práci v Nymburce těším,“ řekl v rozhovoru pro klubové stránky Sekulič.
Třiačtyřicetiletý trenér si po návratu do Slovinska vychutnal jak vítání stovkami lidí na letišti, tak v rámci týmu i gratulací od slovinského prezidenta.
Dalších pět let za 207 milionů. Hvězdný Dončič má novou smlouvu v Dallasu |
Na oficiální přivítání úspěšných olympioniků ale jít nemohl, neboť tou dobou jeho hlavní opora Dončič podepisoval novou pětiletou smlouvu s Dallas Mavericks za 207 milionů dolarů.
„Pořádal k tomu slavnost, která byla plánovaná měsíc dopředu. Nemohl by tak s námi jít na olympijskou recepci a my se nechtěli dělit. Naopak jsme chtěli ukázat naší podporu Lukovi, a tak jsme šli s ním. Byli tam i lidé z Dallasu, Mark Cuban, Jason Kidd, Dirk Nowitzki, lidé z jeho agentury,“ vyprávěl Sekulič.
Pro Slovinsko, které již v roce 2017 vyhrálo EuroBasket, byla historicky první účast na OH dalším úspěchem. Stejně jako Češi se do Tokia dostali přes úspěšnou kvalifikaci, v níž pro změnu porazili silnou Litvu, která od znovunabytí samostatnosti na olympiádě nechyběla a v Barceloně, Atlantě i Sydney brala pokaždé bronz.
„Myslím, že se to povedlo, ale na konci turnaje už jsme za to platili daň, protože na hráčích byla patrná únava. Fyzicky, ale i mentálně byli vyčerpaní. Vždyť jsme měli čtyři zápasy, které byly pro nás jako finále. Měli jsme zápas s Litvou o postup na hry. Pak to byl zápas se Španělskem o vítězství ve skupině a o to, kdo se vyhne USA. Pak to bylo čtvrtfinále s Německem, které rozhodlo o tom, zda budeme hrát o medaile. A pak semifinále s Francií. Takže když jsme pak hráli zápas o bronz, byli všichni už mentálně velmi unavení,“ vyprávěl Sekulič.
 |
Nechybělo mnoho a jeho tým mohl stanout ve finále proti hvězdnému USA. V dramatickém semifinále proti Francii totiž měli Slovinci za stavu 89:90 výhodu posledního útoku a při něm najížděl na koš Klemen Prepelič. Míč, který z jeho rukou směřoval do koše však na poslední chvíli zablokoval Nicolas Batum, a Slovinci tak o jeden bod prohráli. Následně nestačili v boji o bronz na Austrálii.
„Ani nechci uvažovat o tom, jak blízko bylo finále, protože je to stále trochu bolestivé. Bohužel nám chybělo pár centimetrů a oni to dokázali zablokovat. Po čtvrtém místě jsme měli obrovskou podporu fanoušků na letišti po návratu a neumím si představit, co by se dělo, kdybychom přivezli medaili,“ řekl Sekulič, který duel s Francií označil za největší zápas své kariéry.
Stejně tak považoval za velkou čest trénovat Dončiče, z nějž se v posledních letech stala jedna z největších hvězd NBA. „Bylo to pro něj těžké. Na konci olympijského turnaje byl viditelně unavený, ale ukázal, jak velký je to patriot a že chce týmu pomoci. Neřešil individuální čísla, prostě chtěl pomoci k vítězství. Stal se lídrem národního týmu,“ uvedl Sekulič a přiznal že Dončič dohrával konec turnaje dohrával i se zraněným zápěstím.
Nymburští basketbalisté se chystají na sezonu 2021/22.
„V semifinále trefil plexisklo u stolu zapisovatelů. I když šlo o měkké sklo, prý to bylo, jako kdyby trefil zeď,“ mínil Sekulič. „Je to ale velké privilegium mít v týmu takového hráče. To se stane jednou za život. Nejdůležitější pro mě a můj realizační tým bylo, vytvořit Lukovi prostředí, ve kterém by se cítil komfortně, aby mohl hrát na co nejvyšší úrovni. Pak je to o tom nechat ho hrát jeho hru,“ řekl a podotkl, že podle něj Dončič brzy získá ocenění MVP v NBA.
Úspěch Slovinců viděl navíc v podobné týmové chemii, jako mají Češi s Tomášem Satoranským. „Satoranského velmi obdivuji. Hraje úžasný basketbal a je to velký dříč. To je důvod, proč je v NBA a lídr národního týmu. Saty a Luka jsou odlišnými typy hráčů, takže se těžko srovnávají, oba jsou to ale velcí basketbalisté,“ mínil rodák z Lublaně.
Netajil se však, že ho Češi postupem na olympiádu také překvapili.
„Když jsem viděl kvalifikační skupinu, kterou měli v Kanadě, nebyl jsem moc optimistický. Měli asi nejtěžší skupinu ze všech, ale ukázali, že je všichni podceňují. I když jim první zápas příliš nevyšel, předvedli, že mají velkou kvalitu a skvělého trenéra. Jsem opravdu hrdý na to, že mohu pracovat v českém basketbale a že tam bylo několik hráčů, s nimiž jsem pracoval,“ svěřil se Sekulič, který i přiznal, že převedl řadu herních prvků z Nymburka do reprezentace.
Nymburský trenér Aleksander Sekulič (vpravo) na startu přípravy, v zádech má asistenta Juricu Žužu.
Nyní proto vyhlíží u českého mistra premiérovou sezonu na pozici hlavního trenéra a vedle domácí soutěže bude hrát také Ligu mistrů.
Samotnou letní přípravu koordinoval stejně jako příchod některých posil na dálku během působení u slovinského národního týmu.
„Z tohoto pohledu to bylo těžké a sám bych to nezvládl, ale hodně mi v tom pomohli lidé v Nymburce, hlavně můj nový asistent Jurica Žuža a sportovní ředitel Láďa Sokolovský. Díky nim bylo rekrutování hráčů pro mě jednoduší a mohl jsem se naplno věnovat národnímu týmu,“ ocenil Sekulič.
