Startovala v tričku s dlouhými rukávy, v červených teplákách. Ale ve finále na 200 metrů utekla všem spoře oděným soupeřkám.
"Dokázala jsem, že pro muslimky neexistují bariéry, které by se stavěly do cesty jejich snům. Že ani náboženské tradice nejsou pro ně takovou překážkou, aby nemohly sportovat," řekla reportérům na tiskové konferenci arabská žena mezi muži z celého světa, trochu stydlivá a skryta za závojem.
"Konzervativní oblečení mi dodávalo odvahu. Mé vítězství je oslava všech muslimek," dodala ještě.
V létě se připravovala v Česku, dvouměsíční soustředění jí zařídil trenér Pavel Tunka. "I při tréninku však byla zahalená," vzpomíná. "Pochází z konzervativní šíitské rodiny, která přísně dbá na dodržování Koránu. A ona také. Žádná revolta u ní nepřichází v úvahu."
Na přípravu Al Ghasaraové už tehdy dohlížel alžírský kouč Tadžin Nureddine. "Je špičkovým trenérem, ale i vyznavačem islámu. Ví vše o našich tradicích," vyzdvihuje sprinterka.
Bahrajn, maličký stát v Perském zálivu, získal na Asijských hrách pět zlatých medailí v atletice, především však zásluhou keňských a etiopských běžců, které šejkové uplatili ke změně občanství. Al Ghasaraová je jedinou vítězkou, která se v zemi skutečně narodila.
Atletice se věnuje od 19 let, na střední škole ji objevili vyhledávači talentů z Bahrajnského olympijského výboru. "Začala pozdě, teprve nabírá sílu. Posilovat musím i její psychiku," tvrdí kouč Nureddine.
Historii přepsala poprvé loni v prosinci, kdy se stala první ženskou vítězkou na Západoasijských hrách, které byly předtím otevřeny jen mužům.
V Dauhá nyní získala ještě bronz na stovce. "Oslabila mě infekce ucha," uvedla, proč zaspala na startu. "Přes hidžáb špatně zaslechla startérův výstřel," upřesňoval Nureddine.
Na dvoustovce zvítězila v čase 23,19, výrazně horším než letošní světové maximum 22,00. "Tím, že závodí zahalená, ztrácí tak tři desetiny," soudí český šéftrenér Václav Fišer. Bahrajnská průkopnice přesto říká: "Chtěla bych zlatou medaili z příštího mistrovství světa v Ósace." V hidžábu, jak jinak.
