"Všichni výškaři se tu sejdeme na závěr sezony, pobavíme se, zaskáčeme si a večer všechno probereme v hospůdce. Je to takové hezké zakončení. Navíc je to exhibice na náměstí, to je pro mě příjemné a mám to rád," přiznává český výškař, který v březnu získal bronz na halovém mistrovství Evropy v Göteborgu.
Letos jste vyhrál už popáté, navíc v jedné řadě. Jak jste byl spokojený s výkonem?
Spíš nic než moc. S výkonem nejsem spokojený, trápil jsem se s rozběhem, nemohl jsem to trefit. Povrch tu není nejrovnější, dva kroky před odrazem byla boule a trefoval jsem se do ní. Vždycky mě to rozhodilo.
K výhře stačilo 219 centimetrů, pak jste to ještě třikrát zkoušel neúspěšně na 223.
Mrzí mě to, na závěr sezony jsem chtěl skočit minimálně 223 a cítil jsem, že by to mohlo být i 226, ale nesrovnal jsem se s rozběhem.
Každý závodník si v Olomouci může vybrat svoji hudbu, proč jste si vybral zrovna AC/DC?
Hlavně proto, že jsem tu na ně před dvěma lety skočil 228 a skákalo se mi tehdy dobře. Já si vybírám takovou hudbu, aby se na ni dalo tleskat a diváci to trochu brali a taky aby to byla vypalovačka, která mě trochu nahecuje.
Těšíte se na odpočinek po dlouhé sezoně?
Těším a popravdě tělo už přešlo do klidového stavu a každý závod teď bylo těžké dostat se do tempa a vyhecovat. Už jsem v relaxačním a dovolenkovém rozpoložení, takže se těším, že si odpočinu, chystáme se na deset dní někam k moři a na začátku října začnu pomaličku trénovat na halovou sezonu.
Jaká byla ta uplynulá?
Halová se rozjela docela dobře, podařila se mi medaile v Göteborgu na Evropě, ale venku už mi vůbec nevyšla. Už jsme to i probírali proč, faktorů, které se musí změnit, je hodně, ale věřím, že příští sezona bude zase dobrá.
Kdybyste měl zmínit jeden důvod?
Bylo jich víc. Nechtěl bych o tom mluvit, řešíme to já a trenér.
Přenesl jste se už přes nevydařené mistrovství světa v Moskvě, kde jste nepostoupil do finále?
Mrzelo mě to. Před mistrovstvím jsem měl docela dobrou formu, na tréninku jsem skočil to, co v kvalifikaci, a vždycky mám pak závody minimálně o pět centimetrů výš. V Moskvě jsem ale měl hodně špatný den, a ať jsem dělal, co jsem dělal, mlátil jsem do povrchu, tak jsem se nemohl pořádně odrazit. Nesedlo mi to.
Co říkáte na výkony Petra Píchy? V šestnácti letech tu skočil 210 centimetrů. Vypadá to, že po delší době by vám mohla vyrůst konkurence?
Byl bych strašně rád, kdyby se mu podařilo svou výkonnost dále zvyšovat. Letos má skočeno 216, což je na dorostence hodně slušný výkon, tuším, že já jsem měl venku v dorostencích 215. Je důležité, aby se nezasekl, aby mu to šlo. Bylo by hezké, kdybychom se potkávali a bojovali spolu o první místa.
Třeba už příští rok na Hanácké laťce. Přijedete obhajovat?
Určitě. Jestli je to moje páté vítězství, tak už je to dobré, ale pár bych jich chtěl přidat. Končit ještě nechci.
