Všechno se zastavilo, říká světová rekordmanka Špotáková

Stala se hrdinkou dne, všemi obletovanou, obleženou na tiskové konferenci, rázem bohatší o dva miliony korun. Barbora Špotáková, první světová rekordmanka v historii Světového atletického finále, se smála: "Líp se konec sezony už ani naplánovat nedal."

Barbora Špotáková se raduje z nového světového rekordu. | foto: Reuters

Ale bouřlivé oslavy? Po těch už netoužila. Byla šťastná z rekordu i z toho, že sezona končí. Konečně najde i soukromí. Ani přespat ve Stuttgartu nechtěla. Pospíchala domů.

Takže vám není líto, že žádné další závody letos nebudou? I když vám to takhle hází?
Kdepak, v nejlepším se má končit, ne? Hned jedu s přítelem Lukášem autem domů. Oslav jsem si užila dost po olympiádě. I když končit sezonu svěťákem je nádhera. To jsem nečekala, fakt ne. Necítila jsem se ráno dobře. Až na stadionu ze mě ty pocity spadly.

Hned jak jste potom oštěp vypustila z ruky, napadlo vás: Tohle bude světový rekord?
Vůbec. Věděla jsem jen, že jsem tím oštěpem krásně "prošla", tak jako to kdysi dělával Honza Železný. Však jsme se předtím na pokoji u Mercedes Chillové (španělské oštěpařky) dívaly na sestřih jeho nejlepších hodů. Možná i to mi pomohlo.

Co to znamená "projít" oštěp?
Že za ním padáte skoro po hlavě, dlouho ho držíte a dáváte mu dobrou trajektorii spíš rovně než do kopce. Povedlo se mi to tady strašně pěkně, trefila jsem ho úžasně. Ale čekala jsem, že poletí tak na 70 metrů.

Ani když dopadl, ještě jste nevěděla, že jste světovou rekordmankou?
Ne. Já tak dobrý odhad nemám. Asi se člověk i vnitřně brání, aby čekal tolik. Maximálně jsem myslela na výkon k 71 metrům. Když se potom na tabuli objevila za tou sedmičkou i dvojka, byla jsem z toho jako opařená.

A soupeřky taky, že?
Jo. Najednou jako by se všechno zastavilo, soupeřky i celý stadion. Holky mi gratulovaly, jenže zároveň cítily, že pro ně je v tuhle chvíli po závodech. To bylo pro ně blbý.

Dalo by se tomu pokusu něco vytknout? Nebo byl úplně dokonalý?
Byl to můj technicky nejvydařenější hod v životě. Zatím... Ale Steffi Neriusová pak povídala německým novinářům, že ještě úplně ideální nebyl. A ta tomu docela rozumí, ne? Takže ještě mám rezervu.

Držíte teď naprosto všechny tituly a rekordy, jen mistrovství Evropy jste nevyhrála. Najdete vůbec motivaci do další dřiny?
No, po olympiádě mě napadlo, že bude těžké znovu tu motivaci najít. Naštěstí ona nakonec přichází sama od sebe. Když vám jde závodit, tak závodíte hrozně rád. Takhle vydařený závod, jako byl ve Stuttgartu, vás nakopne ještě víc. I když je to zvláštní, co? Honzovi Železnému také chyběl jen titul mistra Evropy. Něco s tím provedu. Navíc se moc těším i na příští mistrovství světa do Berlína. V Německu závodím moc ráda.

Přesto: když budete dál všechno vyhrávat, nepřepadne vás syndrom Caroliny Klüftové? Nezatoužíte po změně disciplín? Mohla byste se vrátit k sedmiboji.
(směje se) Jednou ho možná zase zkusím. Když jsem zdravá, baví mě všechny možné atletické disciplíny. Ale mou parketou zůstane oštěp.

Slušně jím také vyděláváte. Za vítězství ve Světovém finále jste teď získala více než dva miliony korun. Jak je užijete?
Na tu částku jsem koukala, to je tedy něco! Moc příjemné překvapení... Budeme mít za co stavět dům.

I ve Stuttgartu se bude stavět. Zruší tu atletickou dráhu a ze stadionu bude ryze fotbalový.
Což mě moc mrzí. Pro mě to byl zázračný stadion.

Třikrát jste tu Světové finále vyhrála, pokaždé v osobním rekordu. Jak si to vysvětlujete?
Nevím. Vždycky, když sem přijedu, věřím si, že hodím daleko. Vkročím sem a divné pocity ze mě spadnou. Prostě mi to tu sedí. Povrch, závody, všechno.

Teď vás mohou vyhlásit i letošní atletkou světa.
Ježíš... No to mě nenapadlo. Abych pravdu řekla, už je toho trošku moc, pořád jsem středem pozornosti. Nejsem na to úplně zvyklá, budu se muset někam schovat.

Kam?
Aspoň na chvíli s Lukášem pojedeme na dovolenou. Ale ještě předtím mě v pondělí čeká fotbálek atletů na Dukle. Přijďte se podívat, od tří.

Dáte gól?
No, to by byla opravdová třešnička na dortu. To je ta motivace.

Budete v útoku?
Když chci dát gól, tak musím. Ještě jsem ho totiž nikdy nedala. Mně fotbal moc nejde.

. Nejkrásnější jsou až dny po světovém rekordu

Poslední závod sezony = světový rekord. Co se asi tak člověku honí hlavou?

"Je v blažené euforii. Hodit světový rekord, to je dílo. Vrchol, po kterém sportovec touží," vzpomíná Dana Zátopková. Ona sama to dokázala v roce 1958, tehdy měřil její rekordní hod 55,73 metru. "Měla jsem od rána prima den, skutečně radost z toho, že žiju, cítila jsem se mimořádně dobře."

To Špotáková si v rozcvičování nepřipadala zrovna skvěle. "Ale o tom, jak moc na to má, svědčí, že rekord hodila v relativně nepříznivých podmínkách, bylo chladno," říká Helena Fibingerová.

V hale a venku si Fibingerová, někdejší koulařka, připsala devět světových rekordů, stále drží ten halový. Proto říká: "Na olympiádě Bára na rekord měla, ale tam je důležitější zlatá medaile. Boj s Abakumovovou byl urputný, Bára hodila daleko, pokus byl výborný, ale světový rekord chce něco jiného. Musí se vám sejít úplně všechno."

Světové atletické finále ve Stuttgartu je kláním těch nejlepších, má příjemnou diváckou kulisu. "Pokus, který předvedla, byl dokonalý," chválí Fibingerová. "Oštěp letí, najednou je chvíli strnulé ticho a vy si říkáte: Ano, já jsem to hodila."

Není to však stejný pocit jako třeba na olympiádě či světovém šampionátu, kde jdete za zlatem.

"Tam utrpení skončí, vy máte medaili a začnete se šíleně radovat, protože vám ji nikdy nikdo nevezme," popisuje Fibingerová. "Ale když hodíte světový rekord, neuvědomíte si ještě, co jste dokázali. Nejkrásnější jsou ty další dny, kdy jdete po ulici, lidé na vás volají, každý vám přeje. Pak vám dojde, že máte všechno."

Špotáková má v 27 letech opravdu víc, než nač jiní mohou jen pomyslet. Titul mistryně světa, olympijské zlato a teď i světový rekord.

"Je výjimečné dosáhnout ho v posledních závodech náročné sezony. Už dávno jsem tvrdil, že Bára jednou může rekord hodit, a teď se to naplnilo," říká Jan Železný, rekordman mezi muži. "Je skvělé pro český oštěp, že teď má oba světové rekordy. Snad to bude motivace pro mladé, aby dorostli nástupci."