Klaněl se publiku. Byl prvním respondentem na ploše a říkal: „Tohle je vždycky zklamání, ale moc vám děkuji za podporu.“ Nehledě na výsledek to byl od začátku Boltův den a večer, velké sbohem krále jeho královské disciplíně. A takhle jeho loučení se stovkou vypadalo.
Už při cestě na Olympijský stadion se nešlo vyhnout prodejcům jamajských vlajek: „Za čtyři libry, pane!“ Možnost fandit nejlepšímu atletovi dějin lákala diváky i podnikavce. Strhávala na sebe pozornost snad i těch, co by jinak přehlédli, že Londýn hostí světový šampionát. Magnetizovala.
Už před semifinále se mu tleskalo, ještě před startovním výstřelem zaznělo až fotbalové vyvolávání: „U-sa-in Bolt! U-sa-in Bolt!“ Ob dráhu vedle něj dřel mladý Američan Christian Coleman, letos s časem 9,82 nejlepší na světě – a Bolta o setinu porazil. Vítěz za 9,97, šampion za 9,98.
Bolta to nesoužilo, proč také. V cílové rovince uštědřil Colemanovi jasný pohled: „Tohle je jen předehra, synku, ten pravý boj přijde až ve finále.“ Americký adept na zlato se ovšem nezalekl a hleděl o hlavu vyššímu Jamajčanovi kurážně přímo do očí.
Na jejich další klání zelektrizovaná aréna čekala další téměř dvě a půl hodiny. Kamera zabrala Bolta, jak v zapadajícím londýnském slunci zvolna kráčí zpět do rozcvičovací oblasti. Kolem novinářů prošel bez zastavení a každý to chápal; bylo jasné, že jej v sobotu ještě pořádná mediální „šichta“ čeká.
Bolt se po semifinále zajímal se o jediné: zda uspěl jeho krajan Yohan Blake. Když zjistil, že i další vyslanec Karibiku postoupil, byl spokojen – a následně se uzavřel do maximální koncentrace. Oblohu nad stadionem postupně ovládla tma a legenda se vrátila až do nasvícených kulis.
Napětí stoupalo, decibely rovněž. Vzduch naplnilo až nábožné vzrušení z akce, která se již nikdy nebude opakovat.
Všechna Boltova gesta už jsou tak známá, přesto stále působivá. Poslední díl jeho letité show nabídl osvědčenou kombinaci, byť oproti svým největším showmanským časům poněkud ubral: prsty zaklepal na své jméno, uznale zatleskal publiku, přidal pár „opiček“ pro kamery.
Šedesát tisíc duší následně zmlklo v takřka absolutní ticho, které se proměnilo v necelých deset sekund hurónského řevu a fanouškovské extáze.
A pak...
Pak Bolt prohrál. Dvojnásobný dopingový hříšník Justin Gatlin pláče štěstím, byť mu ochozy nepřejí. Tolikrát byl Boltem poražen – a nyní jeho éru uzavírá svým vlastním triumfem.
Král odchází bronzový. Ale s hlavou nahoře, vyprovázen potleskem.
