Šampionátu v Budapešti obětoval dost.
Poslední týdny a měsíce trávil víc času na soustředěních a závodech než doma. Propásl i narození prvního potomka – syna Filipa.
Tahle oběť se tentokrátStaňkovi nevyplatila, v kvalifikaci koulařů skončil až 16., 33 centimetrů od postupu do večerního finále.
„Bude se to těžko vstřebávat. Obětovat téhle cestě narození syna, to vás opravdu… asi to budu chvíli kousat,“ vyprávěl v útrobách Národního atletického centra posmutněle.
Půjde to s malým o trochu lépe?
To asi jo. Určitě to bude lepší, teď se mi jiné myšlenky určitě hodí.
Co se v kvalifikaci stalo?
Bylo znát, že ten dopolední déšť (kvůli kterému se kvalifikace o hodinu posunula), asi nikomu nepomohl. Jediný Romani (brazilský vítěz kvalifikace) byl asi dobře připravený. Já jsem to evidentně nezvládl, škoda toho prvního pokusu.
Koulař Tomáš Staněk v kvalifikaci atletického mistrovství světa v Budapešti
Co se při něm stalo?
Na kdyby se nehraje, ale kdybych při něm protáhl nákop a dostal se pod kouli, mohlo být vyřešeno. Jenže na to se nehraje a metry nestačily.
Druhý pokus byl vlastně nejlepší, ale ani ten nakonec nestačil. K postupu chybělo 33 centimetrů.
Druhý pokus jsem šel opatrněji, snažil jsem se dostat pod kouli. Jenže nákop byl pomalý, nerozjelo mě to a koule mi zůstala v dlani, jenom vypadla. Měl jsem do něj jít podobně jako do toho prvního, i když zase nechcete přešlápnout… Ta hodinová pauza nohám holt nepomohla a já to pak úplně nezvládl.
Co se vám ráno honilo hlavou, když jste viděl černou oblohu?
Už včera jsem koukal, že má lehce sprchnout, ale až tady jsme viděli, že to fakt nebude dobré. Na rozcvičováku jsem viděl mračna všude okolo, všichni jen hledali, jak velká průtrž to bude. Doufal jsem, že sprchne jen lehce a soutěž pustí. Ale když začalo pršet víc, v tom už se házet nedalo. Bylo rozumné, že to posunuli. Jen kdybych to věděl o trochu dřív, rozcvičil bych se jinak.
Závodit v tom nečase asi nešlo, že?
Ono nepršelo trošku, lilo dost, takže by to bylo těžké. Spíš jsme to mohli vědět dřív – ve fyzio stanu jsme se dívali na radar, byl to mrak jako blázen. Bohužel nám to neřekli a spousta kluků to odnesla podobně jako já. Někomu to nevadí, někomu to vadí víc, já se s tím nesrovnal.
Co se vlastně dělo během rozcvičování?
Věděl jsem, že jdu na řadu jako druhý, takže jsem byl kompletně rozcvičený. Chtěl jsem být připravený a počítal s tím, že ani žádné rozcvičovací pokusy z místa nestihnu, tak jsem šel rovnou pokusy z otočky a do call roomu jsem šel komplet rozcvičený. Ale když tam pak hodinu jen ležíte a nevíte, jestli přestane pršet, nebo vás na stadion pustí za půl hodiny, trochu z vás to nabuzení vyprchá.
Kvalifikace i finále v jeden den? To vymýšlí někdo hodně chytrej, nechápe Staněk |
V kruhu to navíc po dešti asi dost klouzalo, co?
To jo, o to pečlivější musíte být. Včera při prohlídce jsem si říkal, že ty kruhy ani nemůžou klouzat. Nevím, musím se pobavit s trenérem, jestli jsem při rozcvičování neměl zatíženou nohu, nebo co. Jeden pokus mi totiž taky ustřelil, pak už jsem si dával bacha, abych nedopadl jako Argentinec, který se svalil. Ir taky uklouzl, Egypťanovi spadla koule. Těžké podmínky, ale je to mistrovství světa a někdo se s tím srovná a někdo ne.
Byl jste v kruhu hodně naštvaný?
Určitě, snad kolem něj nemají český překladač. Ale ne že bych nadával, spíš jsem to v sobě dusil. Dlouho jsem se na tohle mistrovství světa připravoval, obětoval mu hodně a když to pak nevyjde… Ale i o tom je sport.
Mrzí hodně, že jste neprodal formu, která v posledních závodech přicházela?
Jo, fakt mi to vadí, protože v Domažlicích to bylo úplně super (před týdnem hodil letošní maximum 21,77 metru). Ale tak to je – rozcvičíte se na závod a nečekáte půl hodiny. Nevěřím, že bych v Domažlicích hodil tak pěknou sérii, kdyby tam bylo počasí jako tady. Ale o to jsou velké soutěže těžší. Musíte být připravený a jít do toho vabank.
