Až 5. října na stadionu Chalífa v Dauhá čeká na Staňka nejdůležitější závod roku, mistrovství světa.
„Pro tak pozdní termín šampionátu vám nikdo přesně neřekne, jak byste měli ladit. Děláme jen takové pokusy,“ povídá 28letý koulař a vzpomíná, jak se loni v září už v koulařském kruhu necítil vůbec dobře.
„Tehdy jsem byl koncem sezony na trénincích celý zmatlaný. Tělo nemůže jet šest měsíců naplno, zvlášť když dáváte do tréninků všechno. Šťáva vám dojde a i hlava pak občas vypne.“
Proto zvolili letos s koučem Tylčem speciální strategii. Neboli: V červenci vložíš do sezony dovolenou.
Vyrazil tedy s kamarády k moři. Na Korfu. Ne aby polehával na pláži. „To bych ani nevydržel,“ zakroutil hlavou.
Raději nasedli na skútry. Na ty nedá Staněk dopustit.
„Celý ostrov jsme projezdili. Byla to šance, jak přijít na jiné myšlenky a nesoustředit se pořád na to, že bych měl házet tolik a tolik.“
Pravda, ne každý trenér by mu riziko jízdy na skútrech v průběhu sezony odsouhlasil. Staněk však dostal svolení.
„Předloni jsem se na něm rozsekal, i když ne úplně svojí vinou. Od té doby už jsem se naučil trochu víc předvídat dění. Jezdil jsem na skútru dokonce i na Bali, celý měsíc, a to byla velká škola. Tam semafory neřeší a jezdí i po chodnících, úplná divočina.“
V porovnání s indonéským Bali si mohl nyní pomyslet zlaté Korfu. Ačkoliv... „Brácha s kámošem lehli, naštěstí v malé rychlosti, tak jsem si říkal: Teď už jen já. Ale dobrý, ukočíroval jsem to.“
Hned po návratu na mítinku na Kladně hodil za 21 metrů. „Sice jsem se do koule moc netrefoval, ale měl jsem po dovolené energii a v takovém případě je i hlava čaroděj.“
Čeští atleti se zatím zachraňují v superlize ME, Hejnová vyhrálaSobotní výsledky  |
Následovala dvě soustředění, jelikož někdy se přitrénovat musí. Nebyl proto čas ladit na Bydhošť. „Navíc trochu bojuju s kolenem, docela mě bolí a blbě jsem to přes něj páčil. Snažil jsem se mazat ho finalgonem, ale když vás to bolí zevnitř, na povrchu vám finalgon moc nepomůže.“
Prvním zajišťovacím pokusem se usadil na druhém místě závodu, a už ho neopustil, i když se zlepšil na 20,65. Daleko před ním čněl polský topfavorit Michal Haratyk.
„Jeho 21,83 metru je hodně dobrý výkon,“ ocenil Staněk. „Ještě na tom nejsem tak, abych mu mohl konkurovat. Michal zatím hází letos famózně, dvakrát o dost zlepšil polský rekord a je ve skvělé formě. Já zatím ne.“
Po očku sledoval další soupeře, jestli se k němu nikdo nepřiblíží, ale nestalo se. A tak na konci koulařského klání platilo: 2. Tomáš Staněk.
„Hlavní bylo získat body, a ty jsem doručil,“ hodnotil. „Měl jsem zodpovědnost, že držím papírově druhé místo, tak jsem ho chtěl týmu dát.“
V neděli zrelaxoval v Bydhošti prestižním mačem s koučem ve stolním tenise. Opět jednou si čistil hlavu, než začne závěrečný „pochod“ směr Dauhá.
„Čekají mě závody v Ústí nad Orlicí a Diamantová liga v Paříži, kde si potřebuju udržet pozici mezi prvními osmi pro finále v Bruselu. Tím, že jsem nebodoval v Římě, jsem si situaci zkomplikoval.“
SBĚRATEL HALOVÝCH MEDAILÍ. Získal je (zleva) v Bělehradě, Birminghamu i Glasgow.
V letech minulých už vybojoval stříbro z halového mistrovství Evropy v Bělehradě 2017 a potom získal pod střechou také bronzy ze světového šampionátu v Birminghamu 2018 a evropského v Glasgow 2019.
Pod otevřeným nebem je doposud Staňkovým maximem čtvrté místo z mistrovství světa v Londýně 2017.
Dosáhnout na medailové stupně v Dauhá se jeví jako nesmírně obtížný úkol. „Nemyslím, že nějaká jiná disciplína má letos tolik skvělých výkonů jako právě mužská koule. Bohužel pro mě,“ připomíná.
V Kataru očekává medailové pokusy za 22 metrů. Staňkův osobní rekord z otevřených stadionů je 22,01 metru. Letos má na kontě výkon 21,19, ve světových tabulkách je s ním až patnáctý.
„Takže na medaili by to chtělo životní hod. No co, máme ještě čas, budeme ladit. Jednoduché to rozhodně nebude.“
Dějiště MS si prohlédl letos už při Diamantové lize:
Neplánuje, že by vyrazil do Kataru dříve, aby se zde dostatečně zaklimatizoval. Naopak, chce do dějiště šampionátu odcestovat co nejpozději, kvůli velmi nepříjemné klimatizaci.
„Byl jsem tam na Diamantové lize a oni z čehokoliv, co je vevnitř, udělají šílenou lednici. Údajně má být klimatizovaný také samotný stadion, což by byla premiéra. V květnu ještě klimatizovaný nebyl, tehdy bylo pro změnu i večer 38 stupňů. Teď má být večer dokonce až 45 stupňů. I když tam zapadne slunce, stejně je všechno z celého dne roztavené.“
