Paddock neoplýval vysportovaným tělem, ani běžecký styl neměl ladný.
Po prohlídce od francouzského lékaře se dozvěděl, že běží jako tele se dvěma hlavami, má zakřivenou páteř, špatně dýchá a ramena nemá v rovině.
I přes tyto neduhy ale vítězil a vystoupal do nejvyšších pater společnosti.
Během první světové války sloužil rodák z Texasu jako poručík u námořnického dělostřelectva, atletiku okusil až později při studiu na Univerzitě Jižní Kalifornie. A záhy začal ukazovat svůj sprinterský potenciál při mezinárodních kláních.
Aug. 20, 1920: Gainesville-born Charley Paddock earns the 1st of 2 straight 200-meter Olympic silvers in Antwerp and the 2nd of his 4 medals. https://t.co/fSU8xH6MHj
Na Pershingově olympiádě, která se v roce 1919 konala u Paříže na počest vítězství států Dohody ve válce, uspěl v konkurenci vojáků z ostatních zemí ve stovce i dvoustovce. Za přínos sprinterskému odvětví jej dokonce král Černé Hory pasoval na rytíře.
Aby se ještě více proslavil a upoutal na sebe pozornost nutnou k dalšímu postupu, nosil Paddock extravagantní oblečení a sprinterské boty z jelení kůže, udivoval také závěrečným skokem přes cílovou čáru.
Nezvyklým finišem chtěl oslovit nejen publikum, ale také rozhodčí.
V Paddockově éře si totiž sprinteři mohli zajistit rozhodnutí od arbitrů u cílové čáry ve svůj prospěch - právě tím, že při průběhu upoutali jejich pozornost.
Ke zlatu pomáhá chybička soupeře
V roce 1920 se dvacetiletý Paddock vydal jako velká naděje americké výpravy na olympijské hry do belgických Antverp. Sportovci se přes oceán plavili na bývalé válečné lodi s minimem pohodlí a cestou zjistili, že ubytování v dějišti má být ještě horší.
Mladý sprinter v boji za lepší podmínky podpořil petici, která však nic nezměnila. Zařídil si tedy vlastní byt v blízkosti stadionu.
Pohodlí následně přetavil v triumf na stovce, i když ve dvou třetinách závodu ztrácel a krajana Morrise Kirkseyho předstihl až posledním skokem.
Remembering Charley Paddock on #MemorialDay
http://t.co/RGavO13ygK http://t.co/AtRfZE8vbB
„Viděl jsem úzký bílý proužek na jeho dresu, jak postupuje směrem k cílové rovince,“ vylíčil Paddock později ve své autobiografii. „Sprintoval jsem vpřed pro závěrečný skok a v ten moment Kirksey otočil hlavu směrem ke mně, čímž náhle ztratil svůj tah vpřed.“
Ke zlatu ze stovky přidal v Antverpách prvenství se štafetou na 4x100 metrů a stříbro na dvoustovce, holedbal se označením nejrychlejší muž světa.
Po svém úspěšném vystoupení pod pěti kruhy cestoval po světě, zkoušel nové trati a stanovoval v nich rekordy. Například 110 yardů, což je o trochu více než klasická stovka, zaběhl za 10,2 sekundy.
I přesto ale jeho vášeň pro atletiku skomírala.
Stalo se před letyHistorický speciál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly naleznete přehledně ZDE. |
O čtyři roky později na hrách v Paříži skončil při snaze obhájit zlato na sto metrech až pátý, nicméně stejně jako v Belgii i ve francouzské metropoli si na krk pověsil stříbrnou medaili z dvoustovky.
V Amsterdamu 1928 pak na stejné trati ani nepostoupil do finále.
Místo dalšího závodění na vrcholové úrovni si Paddock si užíval života celebrity, hrál ve filmech, věnoval se žurnalistice, zkoušel nakouknout do politiky, trávil čas s rodinou.
Když se v roce 1939 opět rozhořel světový konflikt, vrátil se do armády, zastával funkci asistenta generálmajora Williama Upshura.
Společně se svým nadřízeným a dalšími čtyřmi lidmi Paddock 21. července 1943 svištěl vzduchem nad Aljaškou, když letoun náhle havaroval. Nikdo z posádky nepřežil.
