Pak se stala novou národní rekordmankou. Na halovém mistrovství České republiky prolétla trať dlouhou 60 metrů v čase 7,24 s a vylepšila tak o tři setiny sedmnáct let staré maximum Zdeny Mušínské.
Pomýšlela jste na český rekord?
V poslední době jsem o něm hodně mluvila, možná až moc. V pátek jsem si říkala, že bych o tom asi tolik mluvit neměla, abych to vůbec zaběhla. Ale trenér mě uklidňoval, že poslední tréninky vypadaly parádně a formu mám velkou. Hodně jsem se za půl rok spravila na startech, udělala jsem tam nové věci, ani teda nevím přesně jaké. Věřil mi a povídal, že můžu běžet i 7,20 s.
Takže máte před březnovým mistrovstvím Evropy v Göteborgu ještě rezervu?
Určitě, ale ten závod musí být vážně stoprocentní, aby to všechno vyšlo. Šedesátka je krátká, člověk zaspí na startu a nemusí běžet.
Ve finále ulily vaše soupeřky dva starty. Jak těžké bylo se znovu zkoncentrovat?
Do závodu jsem šla s úsměvem a dobrou náladou a říkala si, že tím všechny naštvu. Věděla jsem, že na český rekord mám, škoda toho prvního ulitého startu, který se mi vážně povedl, mohlo to být ještě rychlejší. Při tom třetím už jsem si tolik nevěřila.
V hale Otakara Jandery trénujete, pomohlo vám k národnímu rekordu i domácí prostředí?
Myslím, že to na čas nemá žádný vliv, ale tahle hala je strašně rychlá. A oproti tréninku je tu mnohem více lidí, takže konečně nějaké "vzrůšo".
Halové mistrovství Evropy začne už za dva týdny. Jaké máte ambice?
Nechci to říkat nahlas, protože bych pak mohla být zklamaná. Ale určitě si chci napravit reputaci z posledního evropského šampionátu, který jsem pokazila a skončila v rozběhu. Tentokrát chci alespoň postoupit do semifinále a ukázat co nejlepší čas.
Před finále splnil váš přítel Martin Mazáč limit na evropský šampionát. Vyhecovalo vás to?
Právě ani moc ne. Jsem taková "cíťa", takže jsem se na startu rozbrečela a křičela jsem. Byla jsem z toho vyklepaná a říkala si: Ježišmarja, buď v klidu, běžíš. Je šikovný, jsem za něj moc ráda, protože na to měl, ale nervy jsou "svině".
Vyrazíte spolu někam slavit?
Dáme si pivo, ale jen jedno nebo dvě, víc ne. Pít se bude až za čtrnáct dní po mistrovství Evropy. (smích)
