Spousta gratulací jí přišla hned po skvělém barcelonském finále. A jedna byla obzvlášť příjemná. Vždyť 25leté závodnici poblahopřála k úspěchu držitelka světového rekordu na 800 metrů Jarmila Kratochvílová.
"Moc mě to potěšilo. Hodně vděčná jsem byla také za gratulace od rodičů a od sponzorů, tedy od lidí, kteří mi fandili celou dobu," říká rodačka z Nového Jičína.
Co říkáte času Jarmily Kratochvílové (1:53,28 – pozn.)? Je nedostižný už 27 let.
Říkám si: ježíš, to musela běžet tak rychle (úsměv). Je to tak strašně daleko. Ty nejlepší závodnice běhají v rozmezí 1:55 až 1:57.
Můžete tenhle rekord někdy překonat?
Doufám, chtěla bych se mu aspoň přiblížit.
Máte nějaký atletický vzor?
Právě paní Kratochvílovou a Marii Mutoalovou zMosambiku. Obě běhaly podobným silovějším stylem. Já jsem tak běhala dřív, teď už moc ne.
Co pro vás znamená dosažený čas a 6.místo?
Hlavně jsem doufala, že se konečně odrazím k nějakým lepším výkonům a zaběhnu čas, ve který jsem ani tolik nedoufala. Důležitější pro mě bylo dostat se do finále. Pak už jsem chtěla bojovat o co nejlepší umístění a myslím, že se mi celé představení povedlo.
K medaili vám chybělo jen 5 desetin. Bylo to v tu chvíli málo, nebo hodně?
V tu chvíli hodně. Ale zpětně si říkám, že to bylo tak strašně málo, jestli nešlo udělat víc. Ale v tu chvíli ne. Dala jsem tomu maximum.
Ruska Maria Savinovová (v popředí) už tuší, že získá zlato v závodě na 800 m. Lenka Masná (vpravo) skončila šestá.
Už na halovém šampionátu jste byla letos v Dauhá sedmá. Čekala jste, že Barcelona může skončit takovýmhle úspěchem?
Spíš jsem se modlila, abych do semifinále a do finále postoupila. Už tohle byl úspěch a pak jsem nechtěla být ve finále osmá. Trochu jsem si tajně říkala, abych byla ještě lepší než sedmá, aby to bylo lepší než v Dauhá. A vyšlo to.
Co bylo v přípravě nejdůležitější, aby z toho vyšlo šesté místo?
Potřebovala jsem naběhat hodně objemu a všechno zkvalitnit, protože mezi závody v květnu a červnu jsem nestihla tolik trénovat. Soustředění v Itálii, ze kterého jsem se vrátila dva týdny před šampionátem, mi hodně pomohlo.
V Dauhá už vás začaly soupeřky zdravit a poznávat. Kdy nastal zlom, že jste se z průměru překulila do mezinárodní špičky?
Začalo to právě v hale, běžela jsem za 2:01. Soupeřky mě začaly respektovat a pokračovalo to na dalších závodech. Už věděly, kdo je Masná.
Umístění ve špičce pro vás přišlo nečekaně, nebo to bylo logické vyústění dřiny?
Už loni jsem si říkala, že bych mohla běhat pod dvě minuty, ale pořád jsem nechytla správný závod, musela jsem běhat vzadu a pořád něco dohánět. Letos se mi povedly dva závody, kde se to podařilo, nedělala jsem taktické chyby a nic se nepřihodilo.
Jaké jsou nejbližší cíle?
Ještě letos bych chtěla rekord stlačit, ale nebude to jednoduché, protože únava se stupňuje. Odzávodím celý srpen a další cíle budou až na příští rok.
