Na začátku února zaběhla Hejnová na mítinku ve Vídni čas 52,13 sekundy. Je tak o 82 setin pomalejší než Ruska Ustalovová, vedoucí žena Evropy, zato o čtyři desetiny rychlejší než obhájkyně zlata z Paříže Denisa Rosolová.
Na co s takovým časem můžete pomýšlet?
V halové čtvrtce člověk nikdy neví. Můžete na tom být sebelíp, jenže vás někde někdo zavře a s tím pak neuděláte vůbec nic. Já jsem se o tom přesvědčila na posledním mítinku ve Stockholmu, kde jsem určitě měla na to zvítězit, ale nemohla jsem se svou pozicí v průběhu závodu vůbec nic udělat.
Takže halu úplně nemusíte?
Z tohoto pohledu ne. Nemusím tam totiž předvést to, na co opravdu mám. Na druhou stranu je to docela atraktivní, zajímavá soutěž pro diváky. Medaili může mít holka, která by za normálních okolností, kdyby se běželo v drahách, nevyhrála. Je pravda, že halu jsem neměla nikdy moc ráda, ale tím, jak jsem si zlepšila osobák, tak se na ni těším.
Musel vás trenér do závodů nutit?
Do ničeho mě netlačil, ale od podzimu jsme se o hale bavili, že uvidíme, jak na tom budu, až se vrátím ze soustředění v Africe. A vzhledem k tomu, že jsem na tom dobře a cítím formu, tak jsem si říkala, že by byla škoda nejet, nezkusit to.
Kolik běžkyň může uvažovat o úspěchu?
Já myslím, že na medaili bude potřeba běžet pod 52 sekund. A to v mým silách určitě je.
Máte srovnání s předchozími sezonami?
Loni jsem v hale neběhala, ale předloni jsem běžela čtvrtku o tři čtvrtě vteřiny hůř než letos a na dvoustovce jsem si letos zlepšila osobák o 35 setin, což je opravdu velký skok. Jsem nadšená, že se trénink ubírá správným směrem. V mé pozici už jde právě jen o to zrychlení, vytrvalost mi nechybí.
Jak s vámi halová Evropa lomcuje? Poslední velký závod jste absolvovala v létě v Londýně.
Abych pravdu řekla, tak šampionát beru jenom jako zpestření, abych si zazávodila a neměla dlouho závodní pauzu. Ale i tak mám docela vysoké ambice, protože letos formu mám a osobák v hale jsem si o hodně zlepšila.
Co přesně znamená slovíčko vysoké ve spojení s ambicemi?
Určitě bych chtěla běžet ve finále, bylo by velké zklamání, kdybych nepostoupila. A tam už se uvidí, bojuje se od začátku, záleží na tom, kdo má jakou dráhu, proto se budu snažit běžet semifinále co nejlépe, abych měla tu nejvýhodnější dráhu a měla nejlepší výchozí postavení.
Čeká vás premiéra - první velká akce pod novým trenérem. Jste nervózní, jak první test proběhne?
Vůbec, pár mítinků už jsem absolvovala a zatím si dělám všude osobáky. Z toho jsem nadšená a klidná.
