"Podělala jsem to, podělala, podělala," ulevila si za použití ještě expresivnějšího výrazu. V polovině rozhovoru se předklonila a znovu se rozplakala. Slzy pak ronila i v utěšujícím objetí šéftrenéra Tomáše Dvořáka.
Dlouho jste po finále ležela na dráze. Vyčerpáním, nebo spíše naštváním?
Já bych ten stav určitě nazvala jinač... V konci jsem vůbec nevěděla o soupeřkách - a pokazila to.
Došly síly?
Hlavně jsem si nehlídala svůj rytmus na překážkách. Zbytečně jsem přidávala kroky, což byla asi ta hlavní chyba. V rozběhu jsem se tu docela šetřila a ani v semifinále mi nepřišlo, že bych ztratila moc sil. Ale finále jsem asi pokazila takticky.
Cílem jste proběhla za 54,70, jen těsně jste zaostala za vašim letošním maximem. Přesto: Nepřepálila jste úvod závodu?
Ještě v rozcvičování jsem vypadala strašně dobře. Věděla jsem, že na tu medaili dneska mám. Pak jsem to asi hodně napálila, nejspíš byl ten začátek na mě trošičku rychlejší. A v konci mi došlo.
Když jste vybíhala ze zatáčky na cílovou rovinku, měla jste vedoucí Childovou ještě těsně před sebou. Co jste si tehdy pomyslela?
Že mám pořád na to, abych ji dotáhla.
Jenže nakonec vás jedna desetina dělila od bronzu. Uzmula vám ho Ruska Davydovová.
Tu jsem tam vůbec nečekala. Věděla jsem, že mě může trápit Titimecová, ale Davydovová? Vždyť ta postoupila z rozběhu snad jako úplně poslední.
Hřebíky na tretrách tentokrát závod zvládly?
Asi tři to zase nepřežily.
Je to teprve vaše třetí sezona na překážkách. Může hrát roli i to, že ještě na nich nejste dost vyzávoděná, že jste ještě nezažila tolik podobných krizových situací?
Já je ani nechci zažívat. Snad jsem si to už všechno vybrala.
Před dvěma měsíci jste ještě ani nevěděla, jestli se na šampionát stihnete připravit, trápily vás vleklé zdravotní problémy. Z tohoto pohledu čtvrté místo tak špatné není, ne?
Čtvrté místo je vždycky nejhorší.
Jak si teď zlepšit náladu?
Štafetu už nemáme, abych si v ní napravila chuť. Asi si musím počkat na další závod, na další Diamantovku. Mám slíbený Birmingham příští týden, takže tam si ji snad trochu zvednu.
Budete mít teď o to větší motivaci do přípravy na halové evropské mistrovství v Praze 2015, kde vás čeká hladká čtvrtka?
Určitě. Závodit na tak velké akci doma se nepoštěstí každému. Už mám pro své blízké nakoupeno spoustu lístků. A kvůli Praze tentokrát výjimečně nepoletíme v zimě na soustředění do Afriky, ale jen na Kanáry, aby příprava byla v té správné výšce. Mým cílem je být tam na čtvrtce tak daleko přede všemi, aby mě pak ke konci nikdo neskopl. Musím se naučit startovat v hale čtvrtku rychleji.
