Česká tyčkařka vynechala výšku 440 centimetrů, která už k postupu do finále bohatě stačila. Tím pádem musela kvalifikace pokračovat i na výšce 445 centimetrů, i když ve hře o 12 postupových míst už zůstávalo jen 14 žen a za jiných okolností by je rozhodčí patrně všechny pustili do finále.
Ve chvíli, kdy potom Ptáčníková tuto výšku překonala, rozhodla tím i o vyřazení Polky Pyrekové a Řekyně Ledákiové, které by jinak prošly dál i s výkonem 435 centimetrů.
"Nevím, co se stalo, co to bylo za frašku. Já jsem spala tři hodiny, jsem unavená, vyšťavená psychicky. Byli tam na mě hnusný, nejdřív mě tlačili, že mám skákat, a pak když jsem skočila, byli hnusní, že jsem vyřadila dvě holky, které měly postoupit do finále," líčila.
Kdo byl na vás hnusný?
Všichni. Nechápu, co se to tam dělo. Taky mi před závodem zabavili půlku batohu, když jsem byla ve svolavatelně.
Proč vám ji zabavili?
Nevím. Romče Maláčové nechali všechno a naší skupině zabavili všechno, neměla jsem tejpy, magnézium, nic. Že to prý bude na ploše. Přijdu na plochu a tam nikde nic. Takže jsem si půjčovala magnézku na ruce od Romči.
Kdybyste na 445 už neskákala, nebo jen třikrát proběhla doskočištěm, mohlo do finále postoupit 14 tyčkařek. Ty, které nepostoupily, se teď rozčilují.
Já jsem to nevěděla, neviděla jsem zápis. Možná je to moje blbost, ale nesleduju, jak kdo skáče během soutěže. Když jsem si šla poslechnout, co tam všichni řeší, tak mi řekli, že se čeká na mě, protože já jsem jediná vynechala 440. Ale mě nenapadlo, že bude 440 stačit na finále. Říkal mi pak jeden rozhodčí, že musím skákat 445, protože jinak budu mít problémy. Tak proč bych si dělala problémy.
Ostatní tyčkařky pak 445 demonstrativně probíhaly. Vy jste je skočila. Co vám radil trenér Lubenský?
Řekl mi: Skoč to. Tak jsem to skočila. Co je mi po tom, že jsem vyřadila dvě holky. Já jsem tu proto, abych vyřadila víc holek než dvě. Jsem možná sobec, ale jsem tady proto, abych udělala co nejlepší výsledek, a nebudu se ohlížet na to, jestli je nás ve finále čtrnáct nebo dvanáct.
Říkaly vám potom něco?
Měly skočit 440, aby šly do finále. Nevím, co jiného na to mám říct. Na mě to teď tak padlo. Nespala jsem a teď ještě tyhle stresy.
Nespala jste kvůli nervozitě?
Nespala jsem proto, že jsem musela vstávat ve čtyři hodiny.
Jak se teď dáte dohromady? Zavoláte domů svému příteli, překážkáři Petru Svobodovi?
To asi není zrovna ten pravej, kdo mě uklidní. Ne, dám si sprchu a jdu spát. I když myslím, že ještě budu mít dost telefonů. Jak od Peťana, tak od mamky. Slíbila jsem jí, že to bude bez nervů.
Vždyť to pro vás vlastně bylo bez nervů, dva skoky v celé kvalifikaci vám stačily na postup.
Ale co všechno to kolem? Musím se dát dohromady, najíst se, pustit si nějaký hezký film a psychicky si odpočinout.
