Birmingham v posledních dnech postihla sněhová kalamita, výrazně se omezil provoz na místním letišti, zavřely i školy. Město se sítí vodních kanálů rozsáhlejší než ve věhlasnějších Benátkách se potýká s mimořádnou situací.
A nutno říct, že nepříliš úspěšně. Na hotelových pokojích i v samotné hale, kde aktuálně bojují nejlepší světoví atleti o tituly, panuje nezvykle nízká teplota.
3. DEN HMSZpravodajství a výsledky z Birminghamu |
„Když mě ubytovali, hodinu jsem seděl v kulichu, zimních rukavicích a bundě na posteli a čekal, až se pokoj vytopí. Na recepci mi řekli, že to bude trvat zhruba půl hodiny.“ Ale tím to neskončilo: „Mrznul jsem i po hodině. Nakonec se ukázalo, že zrovna můj pokoj měl rozbitou klimatizaci.“
Třiatřicetiletý atlet patří na halovém světovém šampionátu v Birminghamu k nejstarším členům české výpravy. Do místní arény se vrátil po jedenácti letech. Naposledy tady závodil pod střechou na mistrovství Evropy. V běhu na 60 metrů překážek skončil v semifinále. Společně se Svobodou tehdejší šampionát ze současných účastníků pamatuje už pouze portugalský trojskokan Nelson Évora.
„Dokonce jsme tehdy bydleli ve stejném hotelu. Vzpomněl jsem si, že jsme s tyčkařem Adamem Ptáčkem seděli támhle na baru,“ gestikuluje Svoboda v lobby jednoho z hotelů v centru. „Samozřejmě po závodě,“ rychle doplní.
Ale zpět k mrazivým a trpkým chvílím českého sprintera.
Tělo - a obzvlášť to Svobodovo, které je tolik náchylné na zranění - musí být neustále zahřáté, jinak hrozí natažení, v horším případě i přetržení svalu. A tedy jasná stopka, ještě před startem. Podobným lapáliím se v minulých týdnech nevyhnul ani český reprezentant. Na mítinku v Ostravě si natáhl tříslo, do cíle ale doběhl. „A možná jsem to vůbec neměl dělat. Ač se nakonec ukázalo, že to byla nepatrná trhlinka. Za čtrnáct dnů jsem opět trénoval,“ vzpomíná.
Ale problémy ne a ne odeznít. Těsně před odletem na mítink do Glasgow se kurýroval z vysokých horeček. Přesto neváhal odcestovat. „Doteď nechápu svoje rozhodnutí. Asi jsem si myslel, že mě nějaká viróza nezastaví,“ zamýšlí se. Minimálně přibrzdila: Svoboda zaběhl jeden z nejhorších letošních časů 8,11 sekundy.
I proto nyní v Birminghamu pochybuje o vlastní formě. V pestré kariéře je teprve na svém třetím halovém mistrovství světa. Naposledy běžel v Dauhá před osmi lety. „Tam jsem tehdy skončil pátý. Tady bych to rád zopakoval,“ přemýšlí.
Tréninkové časy z hladké šedesátky jsou dobrým znamením. Ba dokonce vynikajícím.
Navíc Svoboda letos v Jablonci zaběhl čas 7,51, tedy rychleji než při bronzovém sprintu na ME v Bělehradu. „Mám velká očekávání, ale trochu i strach, aby to neskončilo průšvihem,“ říká.
Do závodní haly zatím Svoboda nevkročil. Počká si až na sobotní večer, kdy ho čeká úvodní rozběh. Semifinále a případné finále o den později.
„Snad už mi zmizí pára od huby,“ přeje si.
