„Malá postava, rychlý začátek,“ vypočítává své největší přednosti pro boje pod střechou. Proti sokům je hbitější a takřka vždy po prvním dvousetmetrovém okruhu seběhne jako první - a pak dobře ví, co s tím: „Za šest let, co halu běhám, jsem nasbíral zkušenosti a umím s tím pracovat.“
V Kombank Areně seběh nejrychleji nezvládl, závod ano. Evropa, svět, Evropa, svět, Evropa, tak zní jeho šňůra. „Pavel je výjimečný, to si nemusíme nic nalhávat. Zvládá to kombinací somatotypu a rychlosti,“ řekl jeho kouč Dalibor Kupka.
Úspěšní v halové Evropě● Pavel Maslák (zlato, 400 m; bronz 4x400 m) ● Zuzana Hejnová (stříbro, 400 m) ● Tomáš Staněk (stříbro, koule) ● Petr Svoboda (bronz, 60 m př.) ● Filip Sasínek (bronz, 1 500 m) ● Adam Sebastian Helcelet (bronz, sedmiboj) ● Jan Kudlička (4. místo, tyč) |
Pět zlatých po sobě, co to vlastně znamená? Když se najdou tací, kteří tvrdí, že „jeho“ čtyřstovka je venku a v hale takřka jiná disciplína.
„V uvozovkách to jsou jiné sporty. I když to nebyla medaile, asi by mělo mít ještě větší cenu než tyhle tituly páté místo z Moskvy,“ vrací se Maslák k venkovnímu mistrovství světa 2013.
Tam je světová konkurence nemilosrdnější - a jeho výhody naopak náhle upozaděné.
Je snadné jeho halovou šňůru zlehčovat, ale pravda je to jen zčásti. Už proto, že 26letý Čech musel pětkrát zůstat zdravý, pětkrát zvládnout přípravnou dřinu, pětkrát nedopustit fyzické ani psychické selhání - což není jen tak.
Nemluvě o tom, že v hale dosáhl i na „bronzový hattrick“ neboli tři navazující třetí místa se štafetou na 4x400 metrů. Za poslední tři halová mistrovství Evropy tak dobyl rovnou šest medailí!
Zároveň Maslák sám dobře ví, že tato jeho zlata (a bronzy) neznamenají automatické katapultování mezi elitní čtvrtkaře světa.
„Lidi halu tolik nepočítají. I pro sponzory je vlastně vedlejší sport,“ popisuje. „Když řeknu, že pro mě to je nefér, jiní prohlásí: Je to fér. Vždyť je hala zase třeba ‚nespravedlivá‘ k těm, kdo v ní své disciplíny nemají. Tohle je věc názoru.“
Spoustě věcí ho rozhodně hala naučila: oprávněnému sebevědomí, taktice. Šanci na triumf číslo 6 bude mít za rok na halovém mistrovství světa v Birminghamu, kde se chystá do akce třeba i Grenaďan Taplin, finalista z Ria. „A navíc jsem pořád starší a starší,“ řekne Maslák. „Zatím mi spojení hala–léto vyhovuje. Ale trenér do mě hučí, že jsem v nejlepším věku. Ať jsem víc sobec.“
Aktuální příklad: přislíbil účast na štafetovém klání na Bahamách. Odletí-li v dubnu, přijde o dva týdny tréninku v JAR. „Takže bych nedodělal to, co si kouč představuje. Těžké rozhodování. Já jsem takový hodný, že bych raději jel, ale zase platí, že atletika je individuální sport.“
To Kupka jasno má. „Pavel je dospělý. Nic mu nebudu přikazovat, jen mu poradím. Být to na mně, na Bahamy nejede,“ řekl. „Budu proti. Pro něj je to úplně nešťastný termín. Musí se dívat trochu na sebe, v létě dlouho nic nepředvedl. Měl by se pokusit zaběhnout si venku osobák, dostat se co nejblíž k finále mistrovství světa v Londýně.“
BRONZOVÍ. Česká štafeta na 4x400 metrů ve složení Patrik Šrom, Jan Tesař, Jan Kubista a Pavel Maslák obhájila na halovém mistrovství Evropy bronzové medaile.
Věří totiž, že halový hegemon může ukázat mnohem více i na nejprestižnějších atletických jevištích.
„Čekáme na optimální závod a hlavně optimální formu,“ říká Kupka. „Pevně věřím, že se mu jednou povede přiblížit se i k času 44,50, který je pro bílé úplně snový. Děláme pro to úplně všechno.“
Jak to ovlivní Maslákovu budoucnost v hale, ukážou příští roky. V ní sběratel zlatých splněno jistě má.
