Jak semifinále hodnotíte?
Momentálně mám smíšené pocity. Technika a přeběhy byly mnohem lepší než v rozběhu, z čehož mám velkou radost. Takhle jsem to chtěla. Nicméně jsem doufala v o něco lepší čas, ale dneska to asi zase nebylo ono běžecky, takže mám smíšené pocity. Potřebuju se na závod znovu kouknout a utřídit si názor.
Na druhou stranu, šlo o vaše první semifinále na mistrovství světa.
To jo, s tím jsem velmi spokojená, nicméně já jsem na sebe i hodně přísná. Vždycky od sebe chci víc a víc, proto jsem zdravě namotivovaná pro příště. Sedmnácté místo na světě je pro mě i pro trenéra velký úspěch. Snad i za něj můžu říct, že máme radost.
Nikoleta Jíchová v semifinále běhu na 400 metrů překážek
Jak by ne.
Loni jsem byla jedenáctá na mistrovství Evropy, takže i tohle teď beru za úspěch. Doufám, že budu pokračovat touto cestou postupných zlepšení. Holky kolem se taky pořád zlepšují, vloni na finále mistrovství světa stačilo běžet za 54,25, tuším. Letos už to bylo pod 54 vteřin. Výkonnost všech jde strmě nahoru, takže uvidíme, na co to bude vždycky stačit. Já ale věřím, že se jednou do opravdové světové špičky probojuju.
V semifinále jste se potkala s hvězdami Femke Bolovou i Dalilah Muhammadovou. Jaké to bylo?
Zážitek, opravdu byl. Už když jsem na mistrovství světa jela, strašně jsem doufala, že mi to vyjde a poběžím s Dalilah Muhammadovou. Když jsem dneska ráno viděla startovku, měla jsem hroznou radost.
Čím vás Muhammadová upoutala?
Stačí se na ni kouknout, běží s takovou lehkostí, zároveň velmi rychle. Běží na čtrnáct kroků, obě nohy umí naprosto perfektně, kromě toho je hrozně krásná a přijde mi, že vždycky hrozně milá.
Ale ani ona do finále nepostoupila.
To jsem ani nevěděla.
4. DEN MS: Pohádka diskařek, Kipyegonová má třetí zlato, Jíchová končí |
Kam vaše sportovní sny povedou dál? Na olympiádu v Paříži?
Určitě. A na mistrovství Evropy.
V posledních třech závodech jste si zaběhla tři nejlepší časy kariéry. To vypadá, že se vám forma vyladit povedla.
Myslím si, že i jo. S trenérem jsme pro to udělali maximum, takže musím být spokojená.
V posledních dnech Budapešť spalují těžko snesitelná horka. Jak těžké je v nich běhat?
Přijdu si, jako kdybych byla v Bangkoku. Když vyjdu z call roomu, kde je 17 stupňů, tak je to velký náraz, protože venku je kromě opravdu velkého dusna i vlhko. Mám na sobě asi tak 38 štípanců od komára. Exotické počasí, ale myslím, že mi vyhovovalo. A hlavně mi vyhovovalo, že tady vůbec nefoukalo, což bylo úplně skvělé.
Pijete v tomhle počasí víc?
Jo, o dost víc. Tři litry třeba jen po závodě.
Jak naložíte se svou formou? Zkusíte ještě někde zaběhnout limit pro olympiádu v Paříži?
Musíme to zkonzultovat s trenérem. Pár dní si teď opravdu potřebuji psychicky odpočinout. A pak… pokud se mi naskytne nějaký pěkný závod mimo Česko, asi bych ho vzala, a ještě se o limit pokusila.
