Šlo samozřejmě o vtip. Vždyť kariéra jedenadvacetiletého dlouhána je zatím čistá jako lilie.
Jen najednou neví, jak na koho reagovat. V Kingstonu se rázem vyšvihl mezi nejsledovanější atletické celebrity.
"Omračujících 9,76!" křičel z titulní strany list Jamaica Observer.
"Přitom to je teprve začátek," tvrdil Boltův kouč Glen Mills.
"Blíží se tedy konec Powellovy vlády?" dumají experti.
Jak se to poslouchá, když vám říkají "příští Asafa Powell"?
Divně. Na to je přece ještě moc brzy, ne?
Raději tedy máte přezdívku Lighting Bolt – Světelný blesk? (Bolt je anglicky také blesk)
Ta je dobrá. Dostal jsem ji v Kingstonu, když jsem tu vyhrál juniorské mistrovství světa 2002. Tehdy jsem byl před startem pekelně nervózní. Od té doby už se domácího publika nebojím. Naopak, čerpám z něj energii. Jamajčané jsou jedineční fanoušci.
Lepší než evropští?
Jsou vášnivější. Milují vítězství. Když vidí, že se pokoušíte ze všech sil zvítězit, stojí za vámi jako za nikým.
Měříte 193 centimetrů, jste nejvyšší ze všech elitních sprinterů. Není to pro vás spíš nevýhoda?
Máte pravdu, hlavně při startech je, tam bývám se svým tělem vážně pomalý. Ale pracuju na tom. Pak stačí, abych se co nejdřív na trati dostal do provozní teploty. V sobotu v Kingstonu jsem po 50 metrech ucítil: Teď to přijde. A vzápětí jsem se odlepil od ostatních.
Jak jste se vůbec s takovým stylem dostal ke sprintům?
Víte, já hrál na základní škole kriket.
Kriket? Vy, explozivní atlet, jste se věnoval sportu s vlekoucími, se pětidenními duely?
No vidíte, byl jsem tehdy na opačné straně barikády. Jednou, když jsem utíkal za míčkem, mi můj kriketový kouč řekl: Prosím tě, proč vlastně neděláš atletiku? Proto jsem ji zkusil.
Kriket si už nikdy nezahrajete? Nesledujete ho ani v televizi?
Můj bratr u něj zůstal, někdy mu pomáhám nahazovat. V televizi mě baví jen jednodenní zápasy, zatímco na ty pětidenní testy se opravdu nedá koukat.
Četl jsem, že v televizi naopak pravidelně sledujete tenisové zápasy Sereny a Venus Williamsových.
Jasně. Ty jejich rány, jakými tlučou do míčku, mě motivují, abych sám tvrdě pracoval.
Asafa Powell sám přiznal, že bývá poněkud líný, a proto potřebuje přísného kouče.
Drtivá většina jamajských sprinterů je líná. Čtvrtkaři už tolik ne, zato sprinteři ano. Asafa má pravdu, potřebujeme důrazné a přísné vedení.
Stejně jako on jste neodešel "za lepším" do USA, na rozdíl od mnoha jamajských sportovců. Proč?
Protože v žádném případě nechci opustit Jamajku. Už když jsem byl poprvé v Evropě, tehdy to bylo na dva a půl měsíce, hrozně se mi stýskalo a brečel jsem, že chci domů. Já prostě život na tom našem ostrově miluju.
Co z něj milujete nejvíc?
Hudbu, reggae. Ale nezpívám, radši tancuju a chodím na party. Mám moc rád povahu jamajských lidí. A slunce! Vždycky mi zlepší náladu. Studené počasí nesnáším, u vás ve střední Evropě bych nemohl žít. Jednou jsem byl v Bostonu, když tam zrovna chumelilo. Brrr. To nechci nikdy víc zažít, takovou zimu.
Možná bude v červnu v Ostravě opět zima. I když bez sněhu...
Nestrašte! Pro jistotu se budu modlit, aby tentokrát aspoň nepršelo.
Znáte se osobně s některými českými atlety?
Bohužel ne, musím s tím něco provést. Znám Nedvěda, z fotbalové hry na playstationu. Počítače jsou mým největším koníčkem, s bratrem pořádáme celé turnaje. Občas si zahraju basketbal. Nebo třeba jen tak klábosím s kamarády.
Kdy stíháte studium?
Momentálně jsem školy nechal, mám volný rok. Teprve po olympiádě se na univerzitu vrátím a dokončím zdejší U-Tech.
O čem teď v atletice víc sníte? O olympijském zlatu, nebo o světovém rekordu?
O zlatu. Myslím na něj, ale možná až v roce 2012. A ten rekord? Nechci se jím stresovat a hned slibovat: Seberu Asafovi světový rekord tam a tam. Raději si zatím vychutnávám, že jsem mu tu sebral rekord stadionu i mítinku. (oba držel časem 9,84 Powell)
