Je jich pětadvacet, na této akci nejvíc od Londýna 2017. Pokud byste spočítali i trenéry, zdravotníky a vedení, výprava čítá celkem 46 členů.
„Jde přesně o číslo, se kterým jsme dlouhodobě kalkulovali,“ povídá český šéftrenér Pavel Sluka.
Sportovce čeká samozřejmě porovnání s naprostou špičkou, proto volí spíš skromnější cíle. Finále? Super. Cenný kov? Paráda! Pro mladé půjde taky o cenné zkušenosti.
I v ohledu, jak se popasují s hrozícími vedry, ale i dešti, vysokou vlhkostí či sedmihodinovým časovým posunem. Proto lékařský tým do kufrů naložil chladicí vesty a výprava vyrazila v dostatečném předstihu. Šampionát vypukne až v sobotu 13. září, soutěžit se bude do neděle 21. září.
Zaslíbené Tokio. Vadlejch chce z MS přivézt medaili, jeho dcera panenku Barbie |
Kvůli komfortu pro závěrečnou přípravu měli atleti možnost si zvolit, zda po příletu do Japonska zůstanou přímo v Tokiu, nebo zamíří mimo ně.
Ve skoro patnáctimilionové metropoli Češi bydlí spolu s dalšími výpravami v oficiálním hotelu. Z něj cesta na Nový národní stadion zabere zhruba čtyřicet minut, k dispozici mají i tři tréninkové stadiony místních univerzit. Druhá destinace je dvě stě kilometrů od centra dění, i zde mají k dispozici plnohodnotné zázemí, navíc podstatně větší klid.
„V trenérské radě jsme diskutovali, jestli kemp mimo Tokio neudělat pro všechny,“ vysvětluje Sluka. „Nicméně zkušení trenéři se rozdělili zhruba napůl. Tak jsme vyhověli všem podle toho, co považují za optimální.“
Druhou možnost zvolily spíš jednotky reprezentantů. Mezi nimi třeba Štefela.
„Někomu vyhovuje, že není v kontaktu s dalšími výpravami a potká se s nimi až těsně před závodem,“ soudí šéftrenér. „Dřív to tak měl třeba Roman Šebrle, vždy jezdil až na poslední chvíli.“
Ať bydlí kdekoliv, po příletu koučové svěřencům doporučí, ať se protáhnou, vyklusají, zkrátka rozproudí krev a povolí zatuhlé svaly z hodin sezení. „K tomu samozřejmě akreditační procedura, ubytování, vybalování,“ vypočítává Sluka. „Ale necháme to na každém, jak se bude cítit. Když bude chtít zvolit raději spánek, tak klidně.“
Dlouhé čekání, masakr, hledání motivace. Jak se atleti připravují na pozdní MS![]() |
První dva dny na místě budou volnější. Už odlišné klima a časový posun představují pro organismus dostatečný zápřah.
„Obecně platí, že co hodina změny, to den na srovnání. Takhle jsme cestu i postavili, chtěli jsme, aby každý byl před startem aspoň osm devět dní na místě,“ vykládá šéftrenér.
Další dny se naskytnou možnosti i pro tvrdší přípravu a doladění formy. „Na místě bude dost času, atleti určitě půjdou i pár speciálních tréninků. Prostě jak to má každý osobně naučené, na experimenty není prostor.“
Tak aby byli v den startu v ideálním rozpoložení. Aby předvedli, na co celé léto trénují.
Tedy?
„Doufám, že se na šampionátu projeví zkušenosti Kuby Vadlejcha či Tomáše Staňka,“ vyhlíží Sluka. „Těší mě, že už se za nimi vytáhli závodníci v optimálním věku – Amálie Švábíková nebo Honza Štefela. A taky mě hřeje, že se dál posouvají úspěšní z mládežnických akcí.“
Vadlejcha, největší naději, stříbrného oštěpaře z her v Tokiu a obhájce bronzu z Budapešti 2023, letos trápilo zranění kolene. V sezoně naostro házel jen jednou. Těsně před odletem se nicméně vrátil ze soustředění v Turecku a věří: „Koleno reaguje dobře. Všichni jsme dělali maximum, aby bylo v ideálním stavu. Nic jsme nemohli udělat lépe.“
I Štefelu, stříbrného z březnového halového mistrovství Evropy v Apeldoornu, přibrzdilo nespecifikované zranění. „Všechny bolístky už ale odezněly,“ informoval natěšeně. Stejně tak by měl být fit i Staněk po trhlině v prsním svalu.
„Žádná jiná zranění jsme v poslední době neřešili. Snad se už nic nepřihodí na místě,“ doufá Sluka.
Zůstat zdraví. I tohle je úkol, který atleti před vrcholem roku mají.

























