Moje nejcennější medaile z haly, říká Šebrle

  • 4
Birmingham - Na halovém mistrovství světa v Lisabonu v roce 2001 získal Roman Šebrle zlato. Po dvou letech na dalším šampionátu v Birminghamu český atlet sedmibojařský titul neobhájil, skončil třetí, přesto si bronzové medaile váží mnohem víc. "Je to jedna z mých nejcennějších medailí v kariéře. Z haly je tutově nejcennější, protože jsem o ni musel těžce bojovat," radoval se světový rekordman v desetiboji. "Proč? Hlavně kvůli trablům, které mě v přípravě potkaly," připomněl Šebrle zranění lýtka a chřipku. Zdravotní potíže mu cestu za úspěchem řádně ztížily.

Nelitoval, že skončila jeho nadvláda, že musel opustit světový vícebojařský trůn.  Nehledal výmluvy. "Prostě jsem neměl formu, co si budeme povídat. Jsem naprosto spokojen. Bez formy získat medaili, to je prostě bomba," vykládal nadšeně osmadvacetiletý držitel bronzu z halového MS před čtyřmi lety v Maebaši.

Svěřenec Dalibora Kupky z Dukly Praha v závěrečném kilometru vůbec nešetřil síly, ale stačil i taktizovat. Potřeboval běžet tak, aby se mezi něj a Magnússona dostal Lobodin a on mohl získat proti Islanďanovi rozhodující náskok. "Pomohla mi televize, viděl jsem, že ho nestihl předběhnout, tak jsem si řekl teď nebo nikdy," popisoval rozhodující chvíli sedmiboje. "Naštěstí mě už nedohnal," usmíval se světový rekordman v desetiboji. O svém soupeři nevěděl až do cílové čáry. "Nasadil jsem brzy, v závěru jsem pěkně vytuhl," připustil. "Byla to loterie, mohl se udržet, ale byl jsem rychlejší," ulevil si.

Stříbrný medailista z olympiády v Sydney a loňský mistr Evropy z haly i pod otevřeným nebem si s radostí uvědomil, že nezapomněl závodit a bojovat. "Je dobře, že ten výpadek přišel v hale. Že mě někdo porazil. Mám proto novou motivaci na léto, abych všem ukázal, kdo je tady nejlepší," vzhlížel k mistrovství světa v Paříži. "Tady jsem musel zabojovat a jsem rád, že to ještě celkem umím," řekl a už se těšil domů. "Na Evču a malého," řekl otec půlročního Štěpána. Velkou oslavu neplánuje. "Někam zajdeme, ale decentně. Po víceboji jsem se opil jednom jednou a málem jsem umřel," smál se.

Třicetiletý trojnásobný mistr světa v desetiboji Dvořák běh na 1000 metrů vyhrál i díky tomu, že chtěl překonat hranici 6000 bodů a celkově porazit Laurenta Hernu i Alexandra Pogorelova. Vymačkal ze sebe poslední zbytky sil a vytrpěl si pozátěžový astmatický záchvat. "Chtěl jsem udělal šest tisíc, což se nakonec povedlo.Napsali mi k výsledku 'season best', úžasný," usmíval se spokojeně Dvořák, který svůj letošní jediný výkon z Tallinu vylepšil o 82 bodů. "Musím poděkovat Laurentovi, fantasticky
kilometr rozběhl," líčil přerývaně svěřenec Zdeňka Váni z Dukly Praha, zatímco podléhal návalům kašle.

Po šesti stech metrech toho prý měl plné zuby. "Už jsem si myslel, že to nevydržím. Ale nijak zvlášť jsem pak nevytuhl. Mám totiž naběháno. Jen ta rychlost chybí," vrátil se k nevydařeným sprintům a dálce halový mistr Evropy z roku 2000. "Dálka je špatná už tak rok, musím s tím něco udělat," předsevzal si. "Byl jsem překvapenej, skutečně jsem netušil, že semelu i Sašu," radoval se ze skalpu Pogorelova. Na domácím šampionátu v Bratislavě přitom zaběhl výborně překážky a zdálo se, že jeho forma roste. "Ale nebylo tomu tak. Nechal jsem se tím unést a ukolébalo mě to," dodal evropský rekordman v sedmiboji.

O závodu čtěte ZDE

Roman Šebrle v závodě sedmibojařů na 60 metrů

,

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž