Na účast ve finále nakonec stačilo zvládnout prvním pokusem pouhých 215 centimetrů, nepříjemné podmínky poté atlety vyhnaly do tepla. Právo zasáhnout do čtvrtečního pokračování výškařského dramatu si svými výkony předplatilo hned patnáct mužů, když se o poslední postupovou pozici dělili hned čtyři šťastlivci.
Jan Janků se naposledy prokousal do finále na HME ve Valencii v roce 1998, kde skončil čtvrtý. Pak následovala dlouhá řada neúspěchů. "V minulosti jsem kvalifikaci mnohokrát podcenil, teď jsem se na ni maximálně soustředil," vysvětloval.
Všichni si paradoxně chválili vytrvalý déšť. "Jsme zvyklí, já jsem v něm letos závodil snad pětkrát nebo šestkrát," krčil rameny Svatoslav Ton. J. Janků předpokládal, že na postup bude potřeba aspoň 223 centimetrů. "Jenomže v takovém počasí se spousta kluků nedokázala odrazit, jak má," doplnil Ton.
Z rozverné výškařské partičky čišela po zdárném vystoupení pohoda a uvolnění, zvláště Tomáš Janků, letos česká jednička a jeden z okruhu favoritů klání v bavorské metropoli, si vysloveně užíval.
"Brácha říkal, že by si ve čtvrtek přál vedro a pětatřicet stupňů? Já chci, aby bylo tak parádní počasí jako dneska," nepřipouštěl si žádné problémy. "Jasně, finále bude zábava," odtušil jeho tréninkový partner Svatoslav Ton. Spolupráce jim svědčí, po březnovém halovém mistrovství Evropy ve Vídni znovu na vrcholu sezony neklopýtli.
