Cestu z Inuviku do Tuktoyaktuku v Severozápadních teritoriích, provincii Kanady, zvládla za více než 76 hodin. "Běhu se věnuju, protože je to nejlevnější sport," vysvětlila naturalizovaná Kanaďanka, která žije v New Yorku.
Když se na svou další odyseu chystala, naběhala 200 kilometrů týdně, o víkendech zvládala až sedmdesátikilometrové porce. "Pokud bych měla běžet méně než 15 kilometrů, nemá cenu špinit si oblečení," tvrdila s polským akcentem.
Proto vzdálenost teď bylo to poslední, z čeho měla strach. Víc ji děsily krutě nízké teploty, nekonečná bílá pustina, ze které dřív nebo později člověk bude bláznit.
A taky medvědi.
"Když nějakého potkám, řeknu mu: Nedívej se na mě, já nemám nic společného s globálním oteplováním," vtipkovala před startem pro list Canadian Free Press.
Jenže jeho dopady by tentokrát asi ocenila. Teploměr ukazoval tak kruté hodnoty, že v jednu chvíli málem ztratila vědomí. "Bylo minimálně mínus 40," popisovala ledová běžkyně.
Na sobě měla dvě bundy, nakonec musela zastavit a navléknout si i péřový kabát, který si vezla na saních za sebou. "Jenže jak jsem ztrácela cit v rukou, nemohla jsem si ani zapnout zip," vyprávěla. "Byla to otázka minut, pořád jsem se třásla."
Naštěstí jelo kolem auto, ona dostala od šoféra čaj, ale nedokázala se ho ani napít. Pak ve voze málem omdlela. Teď ale raději vzpomíná na pozitivní chvíle: "Rozhlížela jsem se a obdivovala to prázdno."
Byl to nejsevernější ultramaraton v kanadské historii. Nazvala jej Arktická výzva a měl podtext charity, pro bezdomovce v Inuviku tak získala 20 tisíc dolarů.
"Je úžasné, jak jednoduché věci dokážou tak velkou změnu," připomněla nejsevernější příbytek pro lidi bez střechy nad hlavou. "Ale řekněte to těm chlupáčům. I lední medvědi jsou bezdomovci a potřebují jídlo." Naštěstí na své pouti žádného nepotkala.
Barahonaová je zkušená maratonská běžkyně za sebou má závod na 600 kilometrů v Nigérii, uběhla 268 kilometrů napříč Saharou a 560 kilometrů na Aljašce, po trase závodu psích spřežení Iditarod. Tam se stala celkovou vítězkou, ve dvou předchozích "aspoň" nejlepší ženou.
Jenže vždycky si přála běžet za polárním kruhem, teď si sen splnila. "To dobrodružství stálo za trochu utrpení," drkotala zuby.
