Už v páteční kvalifikaci si počínal suverénně a hned prvním pokusem vrhl 21,10 metru, čímž jako jediný překonal vypsaný limit pro jistotu finále.
A v souboji o medaile?
Další dominantní výkon.
Ze čtyř uznaných pokusů by mu tři stačily na vítězství. Nejdále vrhl v páté sérii, kdy náčiní poslal na značku 22,45 metru, čímž stanovil nový rekord šampionátu.
Řev fanoušků poté ještě zesílil, samotný Fabbri zaťal ruce v pěst a vystřelil jimi k nebi. O králi koule nebylo pochyb.
Zlato slavil s italskou vlajkou na ramenou a přilbou římského setníka. „Úžasné,“ radoval se sedmadvacetiletý atlet. „Přesně takhle jsem si to představoval. Vyhrát v Římě, před domácími fanoušky. Sen.“
Ital Leonardo Fabbri během finále koule na mistrovství Evropy v Římě.
Tomáš Staněk v mixzóně na jeho konto pravil: „Ono toho k němu ani moc říct nejde. Nevídané metry. Jen sundat klobouček.“
Uznání si Fabbri zaslouží za celou letošní sezonu. Pokud odhlédneme od páteční kvalifikace, ve všech závodech pod otevřeným nebem vrhl přes dvaadvacet metrů. A nešlo jen o těsné pokusy, naopak, spíš se blíží k třiadvaceti metrům. V Savoně mu k této magické hranici chybělo pět centimetrů, výkonem 22,95 tehdy stanovil nový italský rekord.
Přitom ještě před třemi lety to na něj nevypadalo.
V mládí Fabbri patřil k nadějným koulařům, jenže když vstoupil mezi dospělé, stále mu něco chybělo. Pořád se mezi absolutní špičku ne a ne protlačit a na pokoření dvaadvaceti metrů, které jsou právě ukázkou třídy, se načekal.
2. DEN ME: Staněk byl centimetry od medaile. Meindlschmid skončil sedmý |
S trenérem Paolem Dal Sogliem dumali, co s tím. Až si řekli: Kdepak, musíme na to jít jinak, víc technicky.
Když tehdy Fabbri stoupl na váhu, ukazovala klidně 149 kilogramů. V těle měl 31 procent tuku. Ano, na koulaře – navíc s jeho výškou 1,98 metru – nic neobvyklého, ale on cítil, že právě kila navíc mohou být příčinou jeho nezdarů.
Proto si nařídil: Musím shodit.
„Byl jsem pod dohledem dietologa. A protože to byla dost razantní změna, požádal jsem o pomoc i mentálního kouče a začal trénovat mysl,“ vykládal.
Každé ráno po probuzení si prý na deset minut sedne na polštář, zapálí kadidlo a medituje. „Snažím se nemyslet na nic. Jen na to, jak mi vzduch proudí dovnitř a ven z plic,“ vysvětluje.
I díky tomu prý razantní změnu zvládl.
Jeho dnešní proporce?
125 kilogramů.
17 procent tuku.
„Když jsem ho viděl loni Chorzówě, vypadal, jak kdyby měl dlouhodobé střevní potíže. Byl vyschlý úplně na prach, byl i bílý v obličeji,“ sledoval Italovu změnu Staněk. „Tam ještě hodil nějakých jedenadvacet, ale pak mu to začalo lítat. A když jsem ho viděl v Budapešti na mistrovství světa, tak už byl vyšlehaný, svaly měl naplněné. Kvalitka.“
Fabbri si uvědomil, že na daleké pokusy musí jít hlavně přes skloubení techniky a dynamiky.
Ital Leonardo Fabbri během finále koule na mistrovství Evropy v Římě.
„Nemám postavu Herkula. Třeba na bench pressu mám rekord 180 kilo. Některé ženy zvedají víc a Ryan Crouser nebo Joe Kovacs dělají opakování s 300 kily,“ říká. „Já jsem ale teď štíhlejší, mám rychlost, pružnost, dynamiku, uvolněnost. Taky lépe regeneruju a mám dost sil i při šestých pokusech.“
Právě na amerického fenoména Crousera teď míří.
Dřív bylo snad nemyslitelné, aby ho někdo porazil. I když neměl dobrý den, vrhl daleko za 22 metrů.
Se současnou formou si ale Fabbri uvědomuje, že pokud se s ním utká a budou mu přát podmínky, může se stát leccos.
„Takhle, on se může pochlubit více než 300 pokusy za 22 metrů a devíti závody za 23 metrů, já jich nemám ani desetinu a přes třiadvacet jsem se nedostal. Taky jsem ho ještě nikdy ve třinácti společných závodech neporazil,“ má spočítáno. „Ale teď už vím, že není nemožné ho předčit.“
Šest centimetrů k medaili. Jen to dotlačit, mrzelo Staňka. A teď trénink |
Ideálně pokud by takový den přišel na olympijských hrách v Paříži. Právě ty jsou pochopitelně další Italovou metou.
„Nemyslím si, že jsou rozhodnuté,“ kývl i Staněk. „Fabbri už v Budapešti ukázal kvalitu, bylo to o kousku. Má skvělou vyrovnanost. Tady v jednom závodě měl čtyři pokusy za 21,40. Takže myslím, že Ryanovi může šlapat na paty. Crouser ještě letos nezávodil, tak nevíme, jak je na tom. Pokud se některý den nebude cítit… Navíc teď ví, že ho někdo stíhá, což není jeho komfortní zóna. Může to být zajímavé. Jsou to pro nás ostatní těžké časy, kolem bývalého světového rekordu se dnes mlátí tři čtyři kluci.“
A Fabbri i díky své proměně patří mezi ně.
