Oba milujeme saunu a sarkasmus, prozrazovali předloni při rozhovoru pro MF DNES. Tehdy Filip Sasínek, o pět let mladší než Kristiina Mäki, líčil: „Pořád ji napomínám. Běhá špatně technicky, hrbí se. Jsou to takové detaily. Někdy si mé připomínky vezme k srdci, ale umí udělat i pravý opak.“
Ve čtvrtek na stadionu Chalífa naopak vyčinil sám sobě za taktické dovednosti: „Snažil jsem se držet u manťáku, ale bohužel se projevila má taktická nevyzrálost s takhle velkými závody a propadl jsem se dovnitř pole.“
V prvním rozběhu, dirigovaném Jakobem Ingebrigtsenem, doběhl za 3:38,17 devátý a podobně jako ve středu jeho Kristiina doufal, že projde dál na čas. Po druhém ze tří rozběhu stále zůstával ve hře - jenže po třetím už ne.
„Trošku zklamání to je, ale brečet nebudu. Čas je solidní,“ bilancoval 23letý mílař. „Už jen to, že jsem tady, je pro mě splněný sen a zatím vrchol kariéry.“
Šel si pro věci a pak... do hlediště, fandit Kristiině?
„Nevím, jestli to stihnu. Snad najdu aspoň nějakou obrazovku.“
Kristiina Mäki přiletěla do Dauhá s nachlazením a po nečekaném postupu z rozběhu si posteskla, že má rýmu a na plících ji pálí.
Zpravodajství7. DEN MS: Koulař Staněk postoupil do finále, trio mílařů neuspělo |
„To bude jen nemoc z formy,“ pousmál se Sasínek. Na šampionátu bydlí na hotelu Mariott spolu na pokoji a nepovažoval za nutné, aby se z preventivních důvodů odstěhoval.
„Občas se stává, že když jste v nejlepší formě, vleze na vás cokoliv, protože tělo je připravené na velký výkon,“ vykládal. „Kdyby to bylo s Kristiinou opravdu vážné, už by lehla. Bere vitamíny, starají se o ni doktoři, bude to dobré.“
Pavel Tunka, trenér Mäki, tvrdil své svěřenkyni totéž, dokonce i slovinská kolegyně, která už v Dauhá popříletové nachlazení překonala.
Mäki si ještě ve středu myslela, že ji vysílení z rozběhu položí, ale večer jí kupodivu bylo líp. Tak asi mají pravdu, usoudila.
Semifinále se české vytrvalkyni běželo dobře. Jenže bylo úplně jiné než rozběh, v němž si výkonem 4:07,61 vytvořila osobní rekord. Tentokrát taktika převážila v myslích favoritek nad rychlostí a první tisícovka metrů byla extrémně pomalá.
Ještě 300 metrů před cílem se Mäki držela ve skupině bojující o finále. Jenže to už se stupňoval závěrečný zběsilý úprk, jemuž vládla superstar Sifan Hassanová.
„A já zatím neumím běhat posledních 500 metrů za 1:13 minuty,“ posteskla si Mäki.
Na cílové rovince už byla její „nádrž“ skoro prázdná, skončila jedenáctá v čase 4:17,65. „Dobíhala jsem na hraně. Ono je něco úplně jiného běžet jeden den rychlý rozběh na osobák a druhý den potom jakýsi závod na 500 metrů s kilometrovým rozklusem. Mám zatím motor 1,6 litru a ty holky, co postoupily, jsou dvoulitry a třílitry.“
Do olympiády v Tokiu je tudíž zapotřebí vytunit motor. Anebo... „Taťka říká, že nejde o auto, ale o řidiče.“
Partnerův rozběh viděla předtím při svém rozcvičování v hale, netušila však, zda mu čas nakonec stačil na postup.
„Nestačil? Škoda. Ale Filip to měl mnohem těžší než já, kluků bylo v každém rozběhu 15, nás jen 12. A ti chlapi jsou vyrovnaní. Formu měl,“ ujistila.
Až se vrátí z Dauhá, vyrazí společně na dovolenou. Do Budapešti. Ale pouze na čtyřdenní. Protože 20. října už zase odjíždějí na soustředění.
Mäki se netvářila, že by jí to příliš vadilo. „Kdybych měla měsíc volno, nevěděla bych, co dělat. Běhání je sice naše práce, ale když vás ta práce baví, tolik si to nepřipouštíte.“
Tokio čeká.