Zatímco 21letý Sasínek hovoří klidně a s rozvahou, jeho partnerka je občas k nezadržení.
„Nemyslím si ale, že mám doma rozhodující slovo. Filip si umí prosadit svou,“ tvrdí temperamentní černovláska. „Snažím se, co to dá,“ ujistí Sasínek.
Povězte, jak výhodný může být vztah atleta s atletem?
Mäki: Tím, že dokážete pochopit, když ten druhý zmizí na měsíc na soustředění nebo když pořád cestuje po mítincích.
Sasínek: V tom rozhodně souhlasím s Kristiinou.
Mäki: Takhle to ale nesmíš říkat. Bude to teď vypadat, že jsi podpantoflák.
A jaké jsou naopak nevýhody?
Mäki: Před závodem jste nervózní a potřebujete někoho blízkého, kdo vás uklidní. Jenže ten druhý se musí taky soustředit na svůj výkon, tak vás uklidňovat nemůže.
Sasínek: Nemyslím si, že to je zrovna nevýhoda.
Mäki: Takže tě mám radši znervózňovat? (Sasínek se místo odpovědi jen pousměje.) To je ten jeho sarkasmus, koukejte!
Na vaší společné trati 1 500 metrů je pochopitelně rychlejší Filip. Přesto, existují i situace, kdy je rychlejší Kristiina?
Mäki: Nemyslím si. Zatím mě vždycky předběhl. Není pro kluka nic horšího než prohrát s holkou.
Sasínek: No možná v maratonu bych s Kristiinou prohrál, protože ten bych nedoběhl.
A určitě „prohráváte“ také ve finštině, že? Umíte už některá slovíčka?
Sasínek: Snažím se je pochytit, když Kristiina mluví po telefonu se svým taťkou. Ale hned zapomínám. Samozřejmě, že mezi prvními se naučíte sprostá slovíčka.
Takže finština zazní doma i při hádce?
Mäki: Já sprostě nemluvím. Tak nevím, od koho to má. Když se pohádáme, normálně mu nadávám v češtině.
Pokud si jdete spolu v Praze zaběhat, kam nejradši?
Sasínek: Stále bydlím v Hodoníně a do Prahy dojíždím. Kromě Stromovky tu vlastně nic moc jiného neznám.
Dokážete si navzájem vytknout chyby v technice?
Mäki: Teď mluv ty, ať nemůžeš zase říct, že si myslíš to samé.
Sasínek: Pořád ji napomínám. Běhá špatně technicky, hrbí se. Jsou to takové detaily. Někdy si mé připomínky vezme k srdci, ale umí udělat i pravý opak.
Zimu jste měli odlišnou. Kristiina se vracela po zranění, Filip si naopak na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě doběhl pro bronz. Byla jste u televize nervózní, Kristiino?
Mäki: Před závodem se mi zdál sen, že získá medaili. Dívala jsem se na jeho závod při soustředění v Portugalsku a u televize jsem si byla jistá, že tu medaili získá. Poznám to z něj. Takže jsem vlastně ani moc nervózní nebyla.
Poznáte to z něj? Jak?
Mäki: Všímám si u obrazovky jeho projevu, jestli je pozitivní. A tehdy takový byl.
Nyní prožíváte v Lille první společnou reprezentační akci – Superligu mistrovství Evropy družstev. Vyžádali jste si společný pokoj v hotelu?
Mäki: Vyšlo nám to tak, protože kluků i holek je v týmu lichý počet, tak my dva můžeme bydlet spolu.
Sasínek: Aspoň máme prostor se znervózňovat.
