Tam se ale musejí probojovat překonáním limitu 20,20 metru, nebo být mezi dvanácti nejlepšími. A Petr Stehlík a Antonín Žalský vědí, že to nebude snadná záležitost.
"Možná by mohlo stačit 19,90," odhadoval v rozhovoru s novináři Stehlík.
Letos už zdolal hranici dvaceti metrů o 35 centimetrů, přesto zůstal ve svých prognózách opatrný. "V posledních letech je třeba vrhnout kolem dvaceti metrů, myslím, že to bude podobné," uvedl Stehlík, finalista olympijských her v Aténách 2004.
Těžší úlohu bude mít Žalský, jehož letošní maximum je 19,88. "Jak postoupit? Patnácti lidem ukousat prsty," rozesmál se sedmadvacetiletý dvoumetrový obr Žalský.
Urostlým a svalnatým koulařům vadí teplo, Stehlík v Japonsku raději chodí pouze posilovat, vrhat byl jen jednou. "Já už moc neházím, musím být nabitý na závodech," prohlásil Stehlík, který prodělal několik operací zápěstí a zad. "Šetřím se, nechodím házet jen tak," řekl.
To Žalský prý při tréninku zažil peklo. "Potil jsem se tak, že jsem se víc potit nemohl. To mě trochu rozhodilo. Uvidíme co zítra. Snad jsem se poučil a snad tam bude trochu stín," přál si.
Že mají soutěž hned v prvním dnu, to jim nevadí. "Člověk si nevybere," řekl Žalský. "Je lepší, že to je první den, ze začátku šampionátu. Člověk se pak nerozptyluje, může koukat na ostatní," přidal se Stehlík, kterému trochu vadí jen drsný kruh soutěžního stadionu Nagai.
"Byli jsme se včera podívat. Je to takovej keckožrout," řekl Žalský. "Kdyby pršelo, bylo by to lepší," doplnil Stehlík.
