Lusis vyhrál olympijské hry v roce 1968 v Mexiku, z Tokia 1964 už měl bronz a v Mnichově 1972 získal stříbro. Hodně trpké.
Tehdy předvedl v sezoně starým typem oštěpu 93,80 metru, což bylo nové světové maximum. V bavorské metropoli zvládl 90,46 a útočil na obhajobu olympijského triumfu, jenže domácí Klaus Wolfermann ho přehodil o titěrné dva centimetry.
Když Lusis ukončil kariéru, atletice se dál věnoval jako trenér. Vzal si oštěpařku, olympijskou vítězku z Říma 1960 Elvíru Ozolinovovou. S někdejší soupeřkou Dany Zátopkové měli syna Voldemarse, který se s rodinným náčiním také propracoval do světové špičky a startoval na OH 2000 a 2004.
V roce 2014 byl Janis Lusis uveden do atletické Síně slávy.