Setkal jste se s Wilsonem Kipketerem, světovým rekordmanem na osmistovce. Jaké to pro vás je?
On je prostě perfektní. Je to nejlepší běžec, jakého jsem kdy viděl.
Představte si: na startu jsou Ovett a Kipketer v ideální formě. Kdo by byl v cíli první?
To je jasné, vyhrál by Kipketer.
Kdo by mohl Kipketera překonat?
Dneska se těžko někdo najde. Dříve by to možná dokázal Sebastian Coe ve svých nejlepších letech.
S Coem jste byli rivaly. Jaký byl váš vztah?
Složitý, postavený na soutěživosti. Jsme z jedné země, běhali jsme ve stejné době, závodili na stejných tratích. Tehdy bylo velmi těžké, abychom byli kamarádi. Ale teď je to jinak, jsou z nás dobří přátelé.
Nabídl vámpráci v týmu, který připravuje olympijské hry v Londýně?
Ne. Ale jen proto, že žiju v Austrálii. Byl by problém s dojížděním.
Jste olympijským vítězem z Moskvy. Jak vzpomínáte na tehdejší bojkotované olympijské hry v komunistickém Sovětském svazu?
Moje vzpomínky? Až příliš šampaňského.
Na dalších hrách v Los Angeles jste jako obhájce zlata zkolaboval. Je to vaše nejhorší sportovní vzpomínka?
Ano. Bohužel jsem astmatik a podmínky tam pro mě byly tragické.
Držel jste světový rekord na osmistovce, patnáctistovce i míli. Kterou trať jste běhal nejraději?
Patnáctistovku. A měl jsem rád tu naši anglickou vzdálenost – míli.
Váš bratr startoval na olympiádě jako sáňkař. Zkusil jste si to?
Na saních je moc velká zima. My s bráchou to máme jasně rozdělené. Já jsem na letní sporty, on na zimní.
Běháte pořád?
(plácá se po břiše) Jasně, dvakrát denně. Ale už jen do auta a zpátky.
Čím se živíte?
Pracuju pro jednu australskou televizi a jako vyslanec Mezinárodní atletické federace cestuju po světě.
Vzpomenete si ještě na pražskémistrovství Evropy 1978, kde jste získal zlato na 1500 metrů a stříbro na osmistovce?
Pro mou kariéru to byly velmi důležité závody. Byl jsem mladý, hrdinou byl pro mě váš běžec Jozef Plachý. V Praze se mi už tehdy moc líbilo.
 Někdejší slavný běžec, nyní trenér Steve Ovett. |
