"Pokud je pohyb doprovázen bolestí a stresem z možnosti obnovení zranění, je to pro atleta náročnější,“ řekl Josef Šilhavý, trenér Pospíšilové. Jak to skončilo? Myslíte, že se pracovitá diskařka vzdala? Tak to rozhodně nevypadá. Pospíšilová si na začátku sezony hned dvakrát zlepšila osobní rekord. Naposledy v sobotu v Kladně výkonem 66,66 metru. Jenom Ruska Natalija Sadovová hodila letos na světě víc.
Z kritické chvíle vyšla diskařka posílena. Co se tehdy stalo? Pospíšilovou na okamžik zdrtila bolest a marnost. Zřejmě neměla chuť se dál dřít do krajnosti. Ale že neměla sílu, to si s odstupem času ani nepřipouští. "Když jsem měla pocit, že nemůžu, trenér mě hodně podržel," říká.
Jako by tehdejší únava a deprese neexistovaly, jako by si slabost jenom namlouvala. Trenér Šilhavý svou závodnici přesvědčoval, aby se v tréninku snažila dál. Diskutovali spolu, debatovali a hodnotili ten problém. Nebo se snad hádali?
"Někdy dojde k výměně názorů," říká Šilhavý. "Můžu mávnout rukou a nejít do konfliktu. Jenže bez sporu nelze dosáhnout ničeho. Pomohlo nám, že máme společný cíl a jsme si ho oba vědomi." Ten cíl je zjevný. Pospíšilová je zřejmě nejnadějnější závodnicí nové generace. Té, která roste za šampiony posledních let.
A Pospíšilová se k hvězdám typu Šebrleho, Dvořáka či Železného může brzy přidat. Zatím se nestresuje medailovými sny. Když přijde ze stadionu, atletika pro ni zmizí. S přítelem, reprezentačním zápasníkem Jakubem Cechelem, si užívá nového bytu. Spolu chodí po pražské Stromovce na procházky se psem, francouzským buldočkem, kterého Pospíšilová dostala od Cechela za úspěch v loňském finále Grand prix.
"Nechci si na úspěchy zvykat. Pro mě je důležité připravit se co nejlépe, pak se ukáže," říká Pospíšilová. Možná si ale zvykat bude muset.
