„Byla jsem přesvědčená, že čím méně budu vážit, tím lépe mi to půjde na atletické dráze. Ale mělo to úplně opačný efekt, šlo mi to hůř než kdy jindy,“ rozpovídala se poprvé loni pro Nettavisen.
Ale popořadě.
Jaegerová v mládežnických kategoriích doslova zářila, střídala sedmiboj a závody na 200 a 400 metrů. Už jako relativně mladá porážela dospělé soupeřky a tak nebylo divu, že se na sportovní kariéru hodně upínala.
Loni si na dvoustovce doběhla pro čtvrté místo na mistrovství Evropy v Římě, v 21 letech se na čtyřstovce probojovala až do finále olympijských her. A nedávno na halovém evropském šampionátu v Apeldoornu vybojovala stříbrnou medaili. Jenže vše mohlo být jinak, kdyby nezvítězila chuť vyhrávat, ale snaha vypadat v jejích očích co nejlépe.
Máma mi nedovolovala běhat. Říkala mi: Nebudu tě trénovat, když budeš jíst takhle. Neukázala by se na tréninku, kdybych nesnědla chleba, co mi připravila.
