Trochu se styděla, že bude muset mluvit na zaplněný stadion anglicky. Soukala ze sebe slova, občas se zadrhla, ale bylo znát, že je velmi šťastná. Pravda, titul mistryně světa si před třemi lety užívala ještě divočeji, ale i nyní se usmívala a slavila.
„Jsem moc spokojený,“ zopakovala pak Kitagučiová v mixzóně sympatickou češtinou. Opět těžký jazyk mixovala s angličtinou, tentokrát coby šampionka nového formátu Ultimate Championship.
Werrová na ultimátním šampionátu rekord neohrozila, slaví i svěřenkyně Železného |
„Soutěž byla hodně náročná, protože holky letos házejí daleko,“ zmínila výkony svých soupeřek. V Budapešti byla favoritkou Číňanka Jen C’-i, která se letos zařadila na druhé místo historických tabulek. V květnu, jen den po osmnáctých narozeninách, poslala oštěp do vzdálenosti 71,74 metru, čímž za světovou rekordmankou Barborou Špotákovou zaostala o 54 centimetrů.
A čekalo se, že Jen C’-i uspěje i v Budapešti.
Hned prvním pokusem hodila 68,05, po úvodní sérii s přehledem vedla. Jenže pak ji překonala právě Kitagučiová a Číňanka už nedokázala odpovědět. V soutěži totiž po dvou hodech kvůli bolavé noze skončila.
Pro speciální trofej a prémii 150 tisíc dolarů (více než tři miliony korun) si dokráčela Japonka, kterou od letošní sezony trénuje legendární Jan Železný.
„Před každým závodem sním o vítězství a věřím, že mám šanci. Dnes jsem navíc hodila národní rekord a vyhrála titul na Ultimate Championship. Je to nádherný pocit. Byl to prostě úžasný den,“ zářila.
Znovu se tak mezi světovou špičkou v maďarském hlavním městě prodrala až na nejvyšší stupínek. I když ne tak dramaticky, jako před třemi lety na světovém šampionátu.
Tehdy byla na čtvrtém místě, když se chystala na svůj poslední pokus v soutěži. A stejně jako kdysi závěrečným hodem uměla vítězit zmiňovaná Špotáková, to dokázala i ona. Okamžitě křičela radostí, když viděla, že její oštěp dopadl do vzdálenosti 66,73 metru.
Volodymyrův přístup je nevídaný. Myslíme na světový rekord, hlásí trenér Myslyvčuka |
Z nepopulární čtvrté pozice bylo rázem zlato.
„Nerozumím svým pocitům,“ soukala ze sebe tehdy. „Jsem happy, moc spokojená.“
V té době se čekalo, že bude Kitagučiová vládnout. A dařilo se jí. Hlavně ale chtěla velký úspěch zopakovat i před domácím publikem na loňském světovém šampionátu v Tokiu. Jenže pohořela. Nemohla bojovat o medaile, jelikož nepostoupila z kvalifikace.
„Byla jsem hodně zklamaná, ale teď už můžu s jistotou říct, že jsem zpátky,“ potěšilo ji. Aktuálně je přesně tam, kde před třemi lety. Nebo před dvěma, kdy ovládla olympijské hry v Paříži. I když s jednou změnou, už ji netrénuje David Sekerák, ale právě Železný, který pro ni má jen slova chvály.
„Je to úplně mimořádná oštěpařka,“ líčil. „A taky ohromně silná osobnost. Je to vidět, protože i na velkých závodech ze sebe ten jeden dlouhý pokus dostane.“
Třeba jako v sobotu.
„Po prvním pokusu, kdy jsem hodila 61 metrů, mi trenér řekl, ať se dál soustředím a držím oštěp rovně, protože pokud to dokážu, můžu hodit opravdu daleko,“ popisovala konverzaci s oštěpařskou legendou. Teď si může vychutnat první úspěch, na který pod jeho vedením dosáhla.
Na rozdíl od většiny ostatních atletů, kteří na Ultimate Championship bojovali, si Kitagučiová ovšem zatím nebude užívat posezonního volna. „Ještě budu závodit na Asijských hrách ve své zemi, takže si na ně musím šetřit síly. Bude to náročné, ale moje sebevědomí roste a doufám, že to dokážu předvést i doma.“
