„Určitě jsem spokojená. Před závodem jsem měla první desítku v hlavě, takže sedmé místo je skvělé,“ zářila.
Na cestě za povedeným výsledkem se musela probíjet deštěm a chladem, což ji ale nerozhodilo. Naopak.
Když česká reprezentantka dorazila do mixzóny, nabízené deštníky chránící před neustávajícím deštěm odmítala. „Horší už to být nemůže,“ smála se a ukazovala promáčený i propocený dres.
V takových podmínkách si libuje.
6. DEN ME: Špotáková vybojovala posledním hodem bronz, Martínková sedmá |
„Vyhovuje mi, když je chladněji, déšť mi taky nevadí,“ líčila. „Naopak jsme si s trenérkou (Kateřinou Čermákovou) říkaly, že jsme si počasí na Evropu hezky objednaly.“
Zažila tak naprosto odlišné kulisy než před třemi týdny na mistrovství světa v Eugene, kde se vodou naopak musela polévat, aby si aspoň na chvíli ulevila od spalujícího slunka.
„Vedro mi moc nevyhovuje a mám v něm i daleko větší problémy, takže teď to pro mě bylo ideální,“ povídala na mnichovském náměstí Odeonsplatz.
Chvíli poté, co vydřela životní výsledek mezi dospělými.
Loni získala stříbro na mistrovství Evropy do dvaceti let, ve světové konkurenci stejné kategorie skončila třetí. Nedávno na MS v Oregonu ozdobila svou premiéru na seniorské vrcholné akci 21. místem, a tak před Mnichovem s trenérkou Čermákovou nasadily odvážnou taktiku.
„Domluvily jsme se, že když jsem pořád mladá a letos mi o nic nejde, tak si můžu dovolit i zariskovat, ať to dopadne jakkoli. Rozhodly jsme se, že do toho půjdu po hlavě a zkusím závod rozejít s čelní skupinou.“
A tak se talentovaná Češka od úvodu zařadila po bok obhájkyně Pérezové ze Španělska či Polky Zdzieblové, dvakrát stříbrné z Eugene.
Držela s nimi krok téměř polovinu závodu, než hvězdné soupeřky zavelely k nástupu.
„Na začátku nasadily tempo, na které už bych určitě měla mít,“ vypozorovala Češka. „Chtěla jsem s nimi vydržet co nejdýl, zvládla jsem to necelých deset kilometrů. Ale pak trochu zrychlily, cukly mi a už jsem jim nestačila. Každopádně jsem furt držela podobné tempo jako na začátku. Myslím, že i tohle je dobrá zkušenost, že se s nimi dá závodit.“
ME v atletice 2022Příloha iDNES.cz |
Ze zhruba šestičlenné skupiny Martínková klesla do osamocení. Stále jí zbývalo deset kilometrů do spásného cíle, a tak procházela tuhým bojem o přežití. Dokonce vypadla z elitní desítky, kterou si vytyčila jako cíl.
Jenže stále věřila svému rytmu.
Nepolevovala.
Vydrž, chceš přece do desítky, musíš se do ní vrátit, přesvědčovala se.
A v závěru se dočkala odměny.
„Dvě holčiny přede mnou už byly v penalty zóně, takže si nemohly dovolit jít moc na hranu,“ všimla si napomínaných soupeřek. Diskvalifikace potkala i španělskou favoritku Perézovou.
„A ještě jsem viděla jednu závodnici, která odpadala, takže jsem se zkusila posunout. A dopadlo to, jak nejlíp mohlo,“ zářila Martínková.
Na světelné tabuli nad cílovou bránou zazářila na sedmém místě. V čase 1:31:44. O tři minuty lépe než v Eugene a jen o minutu za osobním rekordem, který si stanovila letos v dubnu.
Překvapili diváci
Před třemi týdny se na mistrovství světa poprvé výrazněji předvedla na globální seniorské scéně. Hlásila, že si připadá jako prvňačka mezi deváťačkami. Navzdory tomu obstála.
Hned po návratu ze zámoří vyrazila na soustředění do Alp, aby se připravila i na druhý vrchol sezony. „Týden a půl jsem měla těžké tréninky, pak už jsem jen odpočívala. Ještě před týdnem jsem byla hodně unavená, ale zregenerovala jsem a v Mnichově jsem se cítila dobře.“
Že by tedy už postoupila do druhého ročníku?
„No, pořád je to pro mě jiné,“ vyznávala se.
Dvacetiletá prvňačka mezi deváťačkami. Jak českou naději donutili k chůzi |
Zatímco v Eugene nasávala kvalitu a disciplinovanost soupeřek, na kontinentálním šampionátu jí učarovala divácká atmosféra, další nezbytnost seniorských bitev.
„V prvním kole mě to úplně překvapilo. Loni jsem závodila v juniorech a byl covid, takže jsem něco takového nezažila. Diváci byli podél celé trati a opravdu bušili a křičeli. Bylo to skvělé.“
A o chování protivnic tentokrát vypozorovala: „V čelní skupině jsme se dost strkaly, což třeba loni v juniorkách vůbec nebylo. Furt si zvykám, ale jsem ráda, že hned v prvním roce jsem si udělala místo a že už to může být jen lepší a lepší.“
Přičemž už 21. pozice z mistrovství světa a sedmá z evropského šampionátu je pro dvacetiletou chodkyni velmi solidním začátkem.
„Velká motivace do další práce. Jsem ráda, že jsem si zkusila jít s čelem. Mohla jsem si ověřit, že se s holkami závodit dá, že to není nereálné.“
Příští rok se bude soustředit hlavně na úspěch na červencovém mistrovství Evropy do 23 let ve finském Espoo. Pomýšlí i na účast v olympijské Paříži v roce 2024.
A je jasné, že na své pouti se nezalekne slovutných soupeřek ani deště.