"Příprava se nedá srovnat, teď z ní mám výborný pocit. Loni jsem byl úplně v prčicích, po druhém zranění, v tuhle dobu jsem šel objemovou přípravu. Teď mám za sebou kompletní, jen začít závodit," říká čtyřiatřicetiletý Šebrle.
Jeho radost sdílí i manažer a kamarád Robert Změlík, olympijský vítěz v desetiboji z roku 1992. Občas při rozhovoru doplňuje Šebrleho slova. Ovšem zatímco olympijský vítěz i mistr světa je přeci opatrnější, Změlík věří, že by se jeho následovník mohl znovu přiblížit ke světovému rekordu.
začátek sezony"V sobotu jdu přebor Prahy, to bude ale jen týden po tréninku, kdy je člověk unavený," říká Šebrle. Pak jej čeká extraliga a při ní překážky, dvoustovka a vrhy. "Hlavně desetiboj |
Romane, netrápí vás už ani zdravotní trable v podobě astma?
Šebrle: Zatím je to výborné. Alergie se upravily léky. Beru ráno jednu pilulku a mám dýchátko. Sice občas ještě zakašlu, ale je to mnohem lepší.
V minulé sezoně jste si třikrát natrhl sval. Váš trenér Dalibor Kupka plánoval, že budete muset trochu ubrat v přípravě, abyste se potížím ubránil. Zvolnil jste?
Šebrle: Ve vytrvalostní a rychlostně-vytrvalostní fázi tréninku jsem neubral vůbec nic, v rychlostní jsem si dal dva dny volna místo jednoho. A když už jsem cítil, že mě dost tahaly zadní stehenní svaly, upravil jsem trénink.
Váš manažer Robert Změlík, olympijský vítěz z Barcelony, vás taky tlačil do častější rehabilitace. Poslechl jste?
Šebrle: Letos jsme byli na soustředění Lanzarote, kde je rehabilitace, tam jsem chodil každý den. Ale tady se víc dělat nedá.
Změlík: Já jsem tedy chodil víc, ráno i odpoledne.
Robert Změlík se s vámi taky občas připravuje na kladenský desetiboj. Motivují vás tréninky s ním?
Šebrle: Robert chodí rychlostní tréninky, něčím si hodí. Spíš mi radí v tom, co uměl, tedy v překážkách a tyči. Tréninky vždycky byly dobré, ale Robert se letos narval. Takže jsme jich moc neměli.
Změlík: Vzal jsem problémy na sebe.
Ve které disciplíně je vám manažer výkonem nejblíž?
Šebrle: Asi v kouli. Když si vezme šestku a já sedmičku. Jinak to nejde porovnávat, Robert z tréninků vypadl, pak jde výkon rapidně dolů. Ale rychlý je pořád, šedesátku dá za 6,85.
Změlík: A koulí přes hlavu jsem Romana porazil. Udělal jsem si v lednu osobák. O 45 centimetrů.
Šebrle: To jsme házeli stejnou koulí?
Změlík: Ale můj výkon v Kladně nebude až tak důležitý jako to, že Romanovi dopadla příprava bez problémů. Jen bych si přál, aby byl pružnější.
V čem?
Změlík: Aby víc naslouchal a nemyslel si, že už nejde nic vylepšit. Může poskočit ve spoustě věcí tak, že sám sebe i ostatní může překvapit. Například ve skoku o tyči, což je ve víceboji rozhodující moment. Roman vzal letošní rok poctivěji, s větším počtem skoků, tolik jich neprobíhal. Příprava je kvalitnější. Už jen vylepšujeme detaily, nad kterými by se člověk kolikrát pousmál, ale během závodu vám dávají jistotu, že jste tomu věnoval víc.
Jaké detaily máte na mysli?
Změlík: Třeba zrušení tatarské omáčky na Dukle.
Šebrle: Jestli mi zrušíš tatarku, tak toho radši nechám. A začnu hrát golf.
Romane, je těžké vás přesvědčit k novým věcem?
Šebrle: Já na Roberta dám, ale nejsme stejní. Já jsem trošku línější sportovec, on do toho dával opravdu maximum. Ale beru si od něj technické věci. O ostatních přemýšlím, jsou pro mě zajímavé. Ovšem už jsem starší. Někdy si říkám, že už si v tom stáří tatarku můžu dovolit.
Váš manažer vás motivuje třeba i výškařskou laťkou na stěně. Vzal jste ji na soustředění?
Šebrle: Letos jsem ji zapomněl doma, ale do Nymburka si ji vezmu.
A něco jiného vám nachystá?
Změlík: Tyčkařskou laťku dáme na zahradu.
Šebrle: Tak do výšky sedm metrů. Aspoň.
Změlík: Na 550 centimetrů. Aby Roman skočil 530.
Romane, v čem byste si ještě mohl vylepšit osobní rekord?
Šebrle: V disku, oštěpu a kouli.
Změlík: A v tyči.
Šebrle: Robert pořád věří, že bych mohl 530 skočit.
Změlík: Ne, 550.
Šebrle: Ale tyčka je pro mě hodně těžká. Nicméně letos jsem ji skákal výborně, takže se uvidí.
S čím byste byl spokojený v nynější sezoně, jež vyvrcholí mistrovstvím světa? V Berlíně budete obhajovat titul mistra světa.
Šebrle: Když svedu souboj o zlato. Ale Berlín je ještě daleko. To desetiboj v Götzisu je za chvíli. Už můžu říct, s čím budu spokojený.
Povězte.
Šebrle: Chtěl bych zase 8800 bodů.
Změlík: Na 8800 musí člověk být připravený jako na světový rekord. Když vyjde super den. Já věřím, že když se všechno sejde, Roman může znovu udělat i 9000.
Šebrle: Chtěl bych. Ale už jsem je jednou udělal. Stačilo by mi 8800, to už je obrovský výkon. I na ten musí všechno vyjít.
Na Změlíka koukají jako na blázna.
|
