Už po dvaceti metrech dostihla vedle ní startující Dezereu Bryantovou. Když vběhla do cílové rovinky, její vedení bylo víc než viditelné. Pět metrů měla k dobru.
Ona ale nezpomalila. Dál držela úžasnou rychlost a pádila si pro svůj první titul mistryně světa, pro historicky první britské zlato na dvoustovce žen.
Časem 21,88 o setinu vylepšila osobní a také národní rekord.
Vzala si britskou vlajku a když za ní na dráhu přišel reportér s mikrofonem, rozplakala se. Po stříbru ze stovky se stala nejrychlejší ženou dvoustovky.
Slzy dojetí. Dina Asherová-Smithová slaví triumf na dvoustovce na mistrovství světa v Dauhá.
Úžasný týden má za sebou Dina Asherová-Smithová.
„Na tohle mistrovství jsem se hodně připravovala. Snad je to jen začátek a dokážu ještě větší věci,“ zadoufala. „Vylepšit si osobní a národní rekord ve finále mistrovství světa? Nic víc už být nemůže.“
Navázala tak na úspěchy Jessiky Ennis-Hillové - olympijské vítězky v sedmiboji a Christine Ohuruoguové - olympijské vítězky na čtvrtce.
„Znamená to pro mě moc, protože obě obdivuju. Věci, kterých dosáhly, jsou pro mě v životě moc inspirující. Před závodem mi obě psaly povzbudivé zprávy,“ děkovala na dálku.
Kde se takhle nová superstar sprintu vzala?
Malá raketa
Narodila se jako Geraldina Rachel Asher-Smithová na londýnském předměstí Orpington v prosinci 1995.
Už jako malá ráda sportovala, hýbala se a hlavně, byla rychlá jak malá raketa.
V osmi letech ji rodiče přihlásili do atletického klubu Bees Academy. Tady se také seznámila s koučem Johnem Blackiem, se kterým je dodnes.
„V té době jsem neviděla to, co viděl on, ale on mi neustále věřil. Dával pozor na to, jak se vyvíjím, netlačil na mě, držel mě zpátky a já sílila,“ popisovala Britka.
Že v ní něco je, ukazovala rychle.
Ve třinácti zaběhla třístovku za 39,16, což je dodnes nejrychlejší čas dané věkové kategorie.
Vítězila na britských mládežnických šampionátech, vítězila i na těch evropských a pak i světových. Vlastně se stala nejrychlejší teenagerkou na 60 a 200 metrů.
Proto byla v sedmnácti také nejmladší členkou britské výpravy pro světový šampionát v Moskvě, ze kterého si odvezla bronz se štafetou. Jako nejmladší atletka historie.
„Úplně jsem se zpotila, když jsem držela štafetový kolík. Pořád jsem se bála, že mi vypadne,“ smála se.
Kromě sportu v té době nezapomínala ani na školu. Po maturitě se díky povedeným zkouškám dostala na Kings College, kde začala studovat historii.
„Když jsem se dozvěděla, že mě berou, bylo to nejlepší ráno mého života,“ popisovala.
Zároveň se snažila osamostatnit. Přestěhovala se od rodičů do vlastního bytu. „Snažím se teď být dospělá, platit účty, daně a podobně,“ směje se. „A taky nakupuju jídlo, samozřejmě, což je hodně drahá záležitost. Vím, že to zní bláznivě, ale prostě vyrůstám.“
Před dvěma roky už překonala britské rekordy na stovce, dvoustovce i ve štafetě. Stala se první Britkou, která zvládla stometrovou trať pod 11 sekund.
„Sleduju britskou atletiku od roku 2002 a za tu dobu jsem nepotkal nikoho podobného jako je Dina Asherová-Smithová,“ prohlásil tehdy slavný Michael Johnson. „Britský sprint na juniorské úrovni byl vždycky skvělý. Ona se ale zlepšuje pořád. Už teď dovede soupeřit s nejlepšími na světě. Je silná psychicky i fyzicky.“
A to stále nebylo vše.
Holka odvedle
Po šampionátu v Londýně se totiž trenér Blackie rozhodl, že jen stovka je pro Dinu málo. Že na příštích šampionátech poběží jeho svěřenkyně i dvoustovku a štafetu.
„Museli jsme zdvojnásobit úsilí, protože na šampionátu vás pak čeká šest tvrdých sprintů jen v individuálních disciplínách,“ popisovala atletka.
A vyplatilo se.
Loni v Berlíně to na mistrovství Evropy ukázala, sebrala rovnou tři zlata. Ukončila éru šampionky Dafne Schippersové. Stala se jednou z osobností Forbesu v kategorii „30 pod 30“ spolu s Petrou Kvitovou nebo Antoinem Griezmannem. Byla na Paris Fashion Weeku, dostala se do Sports Ilustrated.
Přitom pořád zůstávala tou holkou odvedle.
Trénuje ve stejném klubu, jako když byla malá, se stejným trenérem. „Proto se vůbec nezměnila. Pořád je skromná, usměvavá, starostlivá. Jako když jí bylo patnáct šestnáct let,“ říká Mike Jones, šéf tamního atletického týmu.
V čem je tedy tak výjimečná?
„Za dva kroky je na padesáti procentech své maximální rychlosti. Její starty jsou výjimečné, dechberoucí. Můžete to pochopitelně natrénovat, ale ona to má v genech,“ říká Toni Minichiello - bývalý kouč Ennis-Hillové.
Příštích deset měsíců bude Asher-Smithová zuřivě hlídaným britským majetkem. Její tým kolem ní vytvoří bublinu, kterou nesmí nikdo narušit.
Už v Dauhá to fungovalo. Médiím věnovala ve volných dnech minimální prostor. „A o olympiádě básnila od té doby, co ji znám,“ vzpomíná její učitelka tělocviku Vikki Easonová
Právě hry v Tokiu pro ni budou prozatím vyvrcholením kariéry.
„Jestli je tam schopná vyhrát? Stoprocentně,“ má jasno Johnson. „Má pro to všechny předpoklady.“
„Do Tokia už chybí jen necelý rok, takže o olympiádě přemýšlím. Takhle to u nás funguje. Když přijde jeden vrchol, už myslíte na ten další. A nemyslím si, že v životě sportovce je moment, kdy by na olympiádu nemyslel.“
MS v atletice 2019speciální příloha iDNES.cz |
Ještě předtím má ale nedodělanou práci tady v Kataru.
Je totiž první Britkou triumfující na dvoustovce. Je i první Britkou se dvěma medailemi z jednoho mistrovství světa. Ale může být první osobou britského království, která získá medaile tři.
„Trenér mě na tenhle trojboj dlouho připravoval,“ říká. „A snad ani to nebude všechno. Věřím, že je toho před námi ještě dost. Může to být bláznivá cesta.“
Vrcholící v Tokiu.
