Jak dlouho už bydlíte na ubytovně Olympu v pražské Stromovce?
Necelé dva měsíce, ale nic nového to pro mě není. Často jsem tady trénoval nebo závodil, hlavně v zimě, takže jsem na stejné ubytovně i přespával. Žádnou velkou změnu tedy nepociťuji, už to tady mám zažité.
Vaším trenérem je pořád Pavel Svoboda, který vás připravoval v Třebíči. Přestěhoval se kvůli práci s vámi do Prahy?
To ne, s mamkou se přestěhovali do Loděnice u Berouna. Celkem elegantně tak vyřešili dvě věci najednou - žijí v rodině syna a k rodině druhého syna to mají blízko, zároveň to trenérovi trvá hodinku jízdy za mnou do Stromovky.
Jak na vás zapůsobila letošní sezona? Rekord juniorského šampionátu v americkém Eugene byl úžasný...
Konečně se mi vrátilo, co jsem v předchozích letech atletice dával. Často jsem trpěl na zranění, tak mě atletika taky jednou obdarovala. Třeba loni jsem měl osobní rekord sedm a půl tisíce, přičemž jsem ten desetiboj taky vinou počasí docela odflákl. Potom jsem myslel, že se zlepším na mistrovství Evropy juniorů, ale natrhl jsem si sval.
Nyní se o vás hovoří jako o desetibojaři budoucnosti. Stejná slova odborníci už nějaký čas vážou k Adamovi Sebastianovi Helceletovi, který v létě přestoupil z Dukly rovněž na Olymp - panuje mezi vámi rivalita?
Nemyslím. Adam je o čtyři roky starší a do Olympu přišel i s Lukášem Markem. Společně se snažíme, aby byl český víceboj po letech zase vidět, s kluky vycházím dobře.
Dobrá, ale jejich trenérem je bývalý reprezentant Josef Karas. V tom také nevidíte problém?
Ne, kdepak. Já s mým trenérem asi máme poněkud odlišný pohled na vícebojařský trénink. Myslím, že potřebuju spíš individuální přístup, zatímco trenér Karas má ve skupině dalších deset lidí. To už mi přijde moc.
Vašimi slavnými předchůdci jsou Robert Změlík, Tomáš Dvořák a Roman Šebrle, za jejichž nástupce vás mnozí označují. Neděsí vás to?
Slyším to často, ale podobná slova beru s rezervou. Samozřejmě se budu snažit takové předpovědi naplnit, ale dobře vím, že je přede mnou ještě dlouhá cesta a hodně práce.
A co skutečnost, že všichni tři jmenovaní měli v devatenácti letech horší výkony než vy? Nedoléhá na vás při tom vědomí přemíra zodpovědnosti?
Ano, měli horší výkon, ale myslím, že oni začali s atletikou později než já, a já začal ve čtrnácti. Teď bude záležet, jak mi to půjde dál a jak mi bude sloužit zdraví.
Vrcholem nejbližší halové sezony bude evropský šampionát v Praze. Nemrzí vás, že takový podnik Praha nepřivítá o rok nebo o dva později? Vaše šance by mohly být větší...
Určitě by bylo prima, kdybych mohl v Praze bojovat o medaili, ale na to asi ještě mít nebudu. Navíc se na šampionát nejprve musím dostat. A kdybychom tady závodili dva, bylo by to super.
