Velký senát Evropského soudního dvora ve Štrasburku nicméně nezrušil pravidlo Světové atletiky, podle kterého nesmějí běžkyně s takzvaným odlišným sexuálním vývojem (DSD), mezi nimiž je dvojnásobná olympijská vítězka Semenyaová nejznámější, bez lékařského snížení hodnot testosteronu závodit na tratích od 400 metrů až po míli.
Švýcarská justice před časem „testosteronové pravidlo“ Světové atletiky potvrdila a stejně jako předtím Sportovní arbitrážní soud (CAS) odmítla žalobu Semenyaové proti zákazu jejího startu v mezinárodních atletických soutěžích. Čtyřiatřicetiletá běžkyně se však následně obrátila na Evropský soud pro lidská práva a předloni u něj uspěla. Soudci ve Štrasburku rozhodli, že rozhodnutí švýcarského federálního soudu bylo diskriminační.
Genderové testy pro atletky vzbuzují ovace i kritiku. Můžou ale vůbec něco změnit? |
Proti tomu se zase odvolala švýcarská strana k takzvanému velkému senátu, který rozhodl dnes a částečně dal atletce za pravdu. V rozsudku uvedl, že případ Semenyaové by vyžadoval obzvlášť důkladné přezkoumání jejích práv, které však nejvyšší švýcarský soud neprovedl.
„Dokud bude existovat nespravedlnost, budu bojovat. Rozsudek byl připomínkou odpovědným osobám, že priority spočívají v ochraně sportovců. Musíme respektovat sportovce a klást jejich práva na první místo,“ řekla Semenyaová novinářům.
Nejvyšší soudní komora složená ze 17 soudců ale další body odvolání Semenyaové zamítla. Za nepřijatelné označila její stížnosti o porušení práva na soukromí a na účinný opravný prostředek. Soudci Semenyaové přiznali 80 000 eur (dva miliony korun) na náhradu výdajů.
Semenayová získala na olympijských hrách v letech 2012 a 2016 zlato v běhu na 800 metrů. Od roku 2019 však na své nejsilnější trati nesmí v mezinárodních závodech startovat. Jihoafrická atletka hormonální léčbu odmítla a snažila se prorazit na sprinterských nebo delších tratích, na někdejší úspěchy na nich ale nenavázala.
Semenyaová se už nyní věnuje trenérské činnosti. Tvrdí, že sama o návrat na dráhu neusiluje, pokračuje však v boji za ostatní atletky s DSD, které podle ní čelí diskriminaci. „Předpisy o DSD jsou nezbytným, rozumným a přiměřeným prostředkem ochrany spravedlivé soutěže,“ uvedla naproti tomu před soudním jednáním ve Štrasburku Světová atletika.
