Michal Haratyk během kvalifikace koulařů na berlínském náměstí Breitscheidplatz u Pamětního kostela císaře Viléma. | foto: Reuters

Berlínský vzdor teroru. Jak se Staněk pral s kvalifikací na pietním místě

  • 3
Berlín (Od našeho zpravodaje) - Paprsky pomalu zapadajícího slunce dopadaly na Pamětní kostel císaře Viléma na berlínském náměstí Breitscheidplatz poblíž slavného bulváru Kurfürstendamm. Na mobilní tribuně, která vyrostla přes noc, se tísnily tři tisíce fanoušků. Pod nimi právě probíhala kvalifikace koulařů na evropském atletickém šampionátu, ve které Tomáš Staněk hrál na nervy svých trenérů i fanoušků.

Pouze o kousek dál dál ležela hromada růží a zapálených svíček. „Za pokojné soužití všech,“ je tam napsáno. 

Ano, je to přesně to místo, které je pro Berlíňany stále tak citlivé. Právě tady 19. prosince 2016 v době adventních trhů vjel Tunisan Anis Amri do lidí nákladním automobilem. 

Dvanáct jich zabil, dalších 56 zranil.

Berlínské náměstí Breitscheidplatz po incidentu, kdy vjel nákladní automobil do davu návštěvníků vánočního trhu. (19. prosince 2016)

Rok po atentátu tady postavili památník. Na schodech kostela jsou vyznačena jména obětí i zemí, ze kterých pocházely. A napříč památníkem zeje dlouhá trhlina symbolizující zásah do životů pozůstalých i společnosti. 

Část z ní je zaplněna zlatým kovem, který představuje postupné hojení ran. S tím má pomoci také atletický šampionát.

Má být oslavou sportu a také symbolem vzdoru. 

Dějiště koulařské kvalifikace nezvolili organizátoři náhodou. „Chceme tím poslat jasný signál všem teroristům. Chceme jim ukázat, že se jich nebojíme,“ říká Christian Gäbler, šéf berlínského senátu. 

Také proto zde kromě kvalifikace koulařů budou vrcholit také chodecké disciplíny a maraton. Na pietním místě se budou odehrávat i všechny slavnostní ceremoniály. 

Heslo je zjevné: „Teror nás nezastaví“.

To kvalifikace málem zastavila českého hromotluka Staňka. 

Nejsme někde v Afghánistánu?

Přitom při tréninkových pokusech neměl s kvalifikační metou 20,40 metru problém.

„To tam ještě byla taková ta lehkost, že je mi všechno jedno,“ popisoval.

Jenže ta lehkost se při prvním neúspěšném kvalifikačním pokusu vytratila. Staněk se netrefil do výseče pro koulaře určené a jen nespokojeně zakroutil hlavou.

Začal přemýšlet, proč se úvodní pokus nepovedl, začal panikařit, aby v tom dalším nepřešlápl. Také proto podruhé vrhl kouli pouze na hranici 19,77 metru. Od jistého finále byl v tu chvíli daleko.

Před závěrečným pokusem navíc němečtí organizátoři v rámci zatraktivnění kvalifikace zařadili rozhovor na pódiu s už kvalifikovaným domácím miláčkem Davidem Storlem – velkým Staňkovým soupeřem.

David Storl během kvalifikace koulařů na berlínském náměstí Breitscheidplatz u Pamětního kostela císaře Viléma.

„Kdybych byl vztahovačný, tak řeknu, že to bylo trochu proti mně. Ještě, že nejsem,“ popisoval po kvalifikaci český koulař s úsměvem. „Ale je to hnus. Ač mám Němce jako publikum rád, tohle se nemělo dít.“

Možná i proto český obr ve třetím pokusu ještě centimetr ubral a pořádně znervózněl.

„Věděl jsem, že je tam dost lidí, kteří mě mohli zaříznout. Naštěstí v té první skupině naházeli prd, teda tužku,“ povídal už zase v dobré náladě. „Naštěstí to vyšlo, je to velká úleva.“

Nejslabším letošním soutěžním výkonem z jedenáctého místa postoupil do kýženého úterního finále, ve kterém bude chtít na nepovedenou kvalifikaci zapomenout.

„Na finále musím jít s čistou hlavou, nesmím dělat takové klukoviny jako dneska. Nesmím být opatrný a musím do toho normálně jít,“ ví.

Od předčasného vyřazení ho dělilo pouhých 11 centimetrů. Nepovedený výkon 27letý atlet vidí také v nedostatečné rozcvičce.

„Na rozcvičováku nám neudělali ani rovinku, v parku to bylo hrbolaté, špatné. Když jsme tam přišli, říkali jsme si, jestli nejsme někde v Afghánistánu,“ nechápal. „To bylo fakt špatný.“

Jinak ale podobné atletické experimenty vítá.

Doba experimentů

„Je to určitě dobrá cesta. Pokud chceme, aby atletika zajímala i mladší publikum, musíme ji dostat mezi lidi. Přijde mi to lepší než nějaké souboje hvězd a podobné věci,“ říká český rekordman.

Sám Staněk už má s podobnými experimenty zkušenosti. Předloni vyhrál domácí titul na táborském Žižkově náměstí, letos se v monackém přístavu účastnil Diamantové ligy.

Nedaleko odtud u Braniborské brány se zase každým rokem v rámci mítinku ISTAF koná Air Show Berlin Fliegt, kde se skáče o tyči i do dálky. Už předloni na evropském šampionátu v Amsterdamu pro změnu házeli oštěpaři kvalifikaci v parku Museumplein.

A curyšská Weltklasse třeba nabízí souboje koulařů a tyčkařů na hlavním vlakovém nádraží.

V minulosti atletičtí funkcionáři zkoušeli i pokusy jiného druhu. Ve výšce a skoku o tyči byly třeba povoleny pouze čtyři nezdary. V technických disciplínách zase bylo místo šesti pokusů dostupné pouze čtyři. 

Ten poslední pak byl superfinálem dvou nejlepších.

Při vytrvalostních bězích se už vyřazoval poslední běžec při každém z okruhů a v desetiboji se delší dobu uvažuje o hendikepovém startu na závěrečné patnáctistovce.

Tohle všechno může atletice pomoci nalákat více fanoušků do hlediště. 

V Berlíně se to povedlo. Teroristům navzdory.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž