Když si 26. července 1983 zkusila Kratochvílová v Mnichově závod na 800 metrů, šlo o pouhý test formy před vrcholem sezony. Trať totiž normálně neběhala, jenže když se časomíra zastavila na hodnotě 1:53,28, celý atletický svět padl do úžasu. Kratochvílová tím překonala dosavadní maximum Naděždy Olizarenkové z roku 1980 (1:53,43).
Kdo by tenkrát tušil, že její zápis se stane nejstarším venkovním světovým rekordem historie. Právě tento nečekaný čas překopal plány pro blížící se mistrovství světa v Helsinkách, kam byla původně přihlášená jen na čtyřstovku. Československá výprava ji tak dodatečně dopsala na obě tratě a ona se navzdory nepřejícímu harmonogramu odvděčila dvěma tituly mistryně světa.
Rekord Kratochvílové se otřásl. Werrová je nejlepší od osmdesátek, Duplantis prohrál![]() |
Od té doby se k bájné hranici zkoušely přiblížit třeba Keňanka Pamela Jelimová, Jihoafričanka Caster Semenyaová či v posledních letech Britka Keely Hodgkinsonová.
Právě čtyřiadvacetiletá olympijská šampionka se dlouhodobě netají svým cílem stát se novou rekordmankou. V neděli na mítinku Diamantové ligy ve Stockholmu byla připravená mnichovský čas opět vystavit zkoušce. Jenže ani osobní rekord 1:54,33 jí k vítězství nestačil.
Naprosto nečekaně se totiž poprvé od dob Kratochvílové dostala pod minutu a 54 sekund teprve dvaadvacetiletá Švýcarka Werrová, která se odvážně držela hned za vodičkami.
Ty rozběhly první kolo v extrémním tempu za 55,54 sekundy. A když se Hodgkinsonová 300 metrů před cílem dala do trháku a posunula se na vedoucí pozici, Werrová se jí zachytila a do cílové rovinky vbíhaly obě bok po boku.
Zatímco o dva roky starší Britce začínaly docházet síly, Švýcarka předvedla drtivý finiš a přes cílovou čáru proletěla v čase 1:53,98.
K absolutnímu historickému maximu jí chybělo pouhých sedm desetin sekundy!
Jedna vzala Kratochvílové rekord, druhá může být stejně úspěšná. Češky letí vzhůru![]() |
„Pořád jsem z toho v šoku!“ líčila Werrová nevěřícně s úsměvem po doběhu. „Je to pro mě velký den, byla jsem dobře připravená mentálně i fyzicky. Mým cílem ale bylo jen zkusit skončit před Keely, protože vím, jak skvělou má rychlost. Je to opravdu bláznivé, budu potřebovat čas, abych vůbec zpracovala, co se právě stalo.“
„Obrovský respekt k Audrey, předvedla neuvěřitelný závod,“ říkala poražená Hodgkinsonová. „Pomohla mi, abych běžela rychleji. Byla jsem ráda, že mě nutila bojovat až do konce, ale tohle už nedopustím.“
A pokračovala: „Nebylo to přesně to, co jsem dnes očekávala. Myslela jsem, že v závěru odpadne, ale takové překvapení je dobré pro mě i pro celou disciplínu, která se neuvěřitelně zrychluje. Pořád si ale věřím – světový rekord je mým cílem za měsíc v Londýně a vím, že to můžu dokázat.“
Už nyní se počátek závodu běžel v takovém tempu, že mezičasy v úvodní části byly dokonce rychlejší než tehdy při světovém rekordu Kratochvílové.
Navíc jsou to jen tři roky, kdy se takto otevřeně přihlásila nizozemská hvězda Femke Bolová k útoku na dlouholetý halový rekord Kratochvílové na 400 metrů a sebrala jí ho. A nyní se chvěje i ona, ještě nedávno nedostižná, osmistovka venku.
Opravdu je ale výkon Werrové tak nečekaný?
Talent objevila učitelka
Narodila se ve Fribourgu do rodiny švýcarského otce a maminky Philomène, která pochází z Pobřeží slonoviny. Ačkoliv doma nedrželi žádnou běžeckou tradici a malá Audrey zkoušela spíše klasické lyžování, všechno změnil jeden okamžik. Když jí bylo devět let, všimla si jejího potenciálu na školních závodech v přespolním běhu učitelka tělocviku.
Přesvědčila rodiče, aby dceru přihlásili do místního klubu CA Belfaux, kde se jí ujala Christiane Berset Nuofferová, která vede Werrovou dodnes.
„S trenérkou vůbec nepočítáme naběhané kilometry. Prostě jdu a běžím,“ popisovala v létě 2023 v rozhovoru pro web European Athletics.
Přesto překonávala jeden mládežnický rekord za druhým.
Máme Jarmilu! křičel kouč na Maňasovou. Rekordmanka zlepšila bench i vytrvalost![]() |
Už ve čtrnácti letech zvítězila na švýcarském šampionátu žactva na 600 metrů, v sedmnácti pak držela národní dorostenecké rekordy na 600 i 800 metrů.
Prvním velkým mezinárodním průlomem pak bylo v roce 2021 juniorské mistrovství Evropy v Tallinnu. Coby sedmnáctiletá se stala suverénně nejmladší finalistkou, přesto si doběhla pro zlato v čase 2:03,12.
O rok později na juniorském světovém šampionátu v kolumbijském Cali vybojovala v novém švýcarském juniorském rekordu (1:59,53) stříbro.
V té době už kolem nadějné Švýcarky kroužili skauti z prestižních amerických univerzit. Nabízeli jí stipendia a nejmodernější tréninkové podmínky. Werrová ale poněkud nečekaně všechny odmítla. „Chci zůstat doma, ve svém klubu, s trenérkou a rodinou. Ve Švýcarsku jsem šťastná a nic měnit nebudu,“ vzkázala rázně v červenci 2023.
Místo odchodu do Ameriky tak dál studovala na Collège de Gambach, kde díky speciálnímu sportovnímu programu SAF, který jí umožnil mít individuální studijní plán, úspěšně dokončila střední školu a stále se zlepšovala.
Zatímco sezony 2023 a 2024 pro ni byly hlavně obdobím sbírání zkušeností mezi dospělými – byť v Curychu na Weltklasse poprvé dostala čas na 1:59,50 a v Paříži si odbyla olympijský debut – loňský rok 2025 přinesl už zásadní zlom.
Rekord Kratochvílové překonán. České maximum na stovce vylepšila Maňasová![]() |
Na jaře nejprve postoupila do finále na halovém mistrovství Evropy v Apeldoornu, kde nakonec brala šesté místo, a pod střechou si odvezla i čtvrtou příčku z halového světového šampionátu v Nankingu, kde ve finále zapsala národní rekord 1:59,81.
A na dráze její dominance pokračovala – na domácím mistrovství ve Frauenfeldu poprvé stlačila svůj čas hluboko pod hranici 1:57 minuty na hodnotu 1:56,29.
Na konci srpna při finále Diamantové ligy v Curychu, před domácím publikem na slavném mítinku Weltklasse, pak porazila kompletní světovou špičku v novém švýcarském maximu 1:55,91 a vybojovala prestižní celkové prvenství v seriálu. Z mistrovství světa v Tokiu sice brala šesté místo, rok však zakončila s trofejí pro vycházející hvězdu Evropy.
Ale jak se v neděli ve Stockholmu ukázalo, byla to všechno jen předehra.

































