Konkurenci bude mít Špotáková více než slušnou. Nechybí druhá žena světových tabulek Christin Hussongová z Německa ani silná Lotyška Madara Palameikaová.
„Určitě s těmi dvěma počítám, bude potřeba hodit přes 66 metrů,“ uznala Špotáková v rozhovoru pro Český atletický svaz před středečním odletem do Amsterdamu.
O čem ještě mluvila?
O malém množství absolvovaných závodů:
Moc těch závodů nemám za sebou. Věřím, že to mám v sobě, fyzicky jsem připravená dobře. Doufám, že třeba trefím první hod v kvalifikaci a ve finále se o to pak poperu. Nebude to ale určitě úplně jednoduché.
O období po mistrovství republiky v Táboře, kde se dostala do čela letošních světových tabulek:
Hned po Táboře mě skolila chřipka, moc jsem neměla možnost ležet, tak jsem to tak nějak „pytlíkovala“. Všechno jsem odtrénovala.
O stavu pravé nohy:
Po memoriálu Josefa Odložila jsem se bála, protože jsem to do té doby po závodě cítila. Najednou nic a od té doby o ní nevím. Problém je spíš, že nemám moc neběháno plných rozběhů. Nakonec jsem ale v Táboře hodila víc dobrých pokusů. Takže se nemám čeho bát, ale jdu do toho určitě s respektem, nenaběhnu do toho naplno.
O hrozbě únavy v Amsterdamu:
Doufám, že tohle se nestane. Cítím se dobře, navíc přijede Lukáš, to mi vždycky dodá energii. Jsem ráda, že se to podařilo, on dovolené nemá moc a je to pro mě velká podpora.
O kvalifikaci v parku:
Mně se to líbí, jsem ráda, že v 35 letech člověk může zažít něco nového. Je potřeba atletiku trochu měnit, v těch vyšších funkcích se o to snaží. Doba pokročila a atletika trochu zaspala. Je to určitě dobře, doufám, že na to budu vzpomínat v dobrém, ne jako na zatracený park. Ale já si věřím a jestli tam budou diváci, tak se i moc těším.
O otevřeném hřišti:
Může to být klidně i velký problém, otevřená plocha pro hody dobrá není. Já vždycky radši házela na zavřeném stadionu, kde je vítr o hodně stabilnější. Myslím, že to tam může vítr docela zamotat. Oštěp může odnést na nějakou stranu klidně o sedm metrů jako nic.
O bydlení na letišti:
Věrka (Cechlová) psala, že je to daleko ... Mrzí mě, že to nepojmou jako my v Praze při evropském šampionátu, kdy byl hotel v centru nebo na metru. Nejsme jen stroje a každý má rád, když se může projít po městě. Tohle mi vždycky dělalo dobře, když jsem se někam mohla podívat. Je to blbé, měli by závodníkům udělat nějaký program.
