A náladu mu to pokazilo o to víc, že na zlato stačilo 231 centimetrů.“No právě, chybělo tak málo. Byla to životní šance předvést se na takovéhle akci před domácími diváky. Strašně mě to mrzí,“zopakoval.
V čem byl jeho největší problém? „Zřejmě v atmosféře. Ta mi šla maž pod kůži, a já byl trochu staženej, možná přemotivovanej. Prostě to nedopadlo,“ kroutil hlavou svěřenec trenéra Jana Janků staršího.
Přitom jeho třetí pokus na výšce 231 centimetrů byl velice nadějný. „Jo, o laťku jsem jen lehce brnknul. Kdyby tam zůstala, mohlo být všechno jinak. Jenže to jsou jen kdyby...“
A pak se ještě jednou vrátil k atmosféře v O2 areně. „Skákal jsem ten pokus krátce po výhře Jakuba Holuši. To mě tak rozpumpovalo že jsem do toho vletěl jako... Vůbec jsem nedokázal zkoordinovat tělo. To ale k hale patří, s tím se člověk musí umět vyrovnat. Tedy - pokud chce medaili,“ hlesnul.
