Šestadvacetiletá atletka prožívá životní sezonu, je psychicky na vrcholu, přesto pro ni zůstává hlavním cílem pro Moskvu "pouze" medaile.
Hejnová funguje letos jako stroj na výhry a rekordy. Odchod ze skupiny Rychlých holek Martiny Blažkové v USK Praha k Daliboru Kupkovi do pražské Dukly jí evidentně prospěl. Z tahouna v dívčí skupině se stala jednou z mnoha mezi muži, veze se a na tréninku posiluje sebevědomí. "Před Londýnem jsem běžela po dlouhé době překážky na tréninku a bylo to výborné. Tušila jsem, že to takhle dopadne," řekla z Londýna.
Svůj český rekord letos už dvakrát zlepšila, celkem o 22 setin, čas z Londýna 53,07 sekundy znamená posun o sedm pozic na sedmnácté místo historických tabulek. V těch letošních je nejvýš, drží šest z devíti nejlepších časů roku, z nichž všechny jsou pod hranicí 53,80 sekundy. To se jí povedlo loni pouze dvakrát na olympijských hrách v Londýně, kde získala bronz.
Poslední tři týdny nezávodila, potřebovala trénovat. Ale nebyla to jen bezhlavá dřina, spíš psychický odpočinek v Harrachově. I proto Hejnová udržela formu. Nyní ji čeká ještě týden v Nymburce, kde se uskuteční závěrečná příprava, ale také testovací závod na 300 metrů překážek a ve čtvrtek ji čeká běh na 150 metrů v Chebu. "Ale v tréninku se utvrzuji, že to je dobré, nemusím se před závody stresovat," potvrdila, že psychicky je připravena takřka ideálně.
Právě psychika byla ještě loni na jaře její velký soupeř. Na mistrovství Evropy v Helsinkách také byla favoritka, ale nakonec skončila bez medaile.
Pomohl jí psycholog a letos se to projevuje. Ale zlato z MS? "Bylo by krásné zakončit jedenáct vítězství v řadě," připočítala k nynější sérii rozběh, semifinále a finále na MS. "Ale bude to jiný závod, nevím, v jaké formě budou Rusky," poukázala zejména na olympijskou vítězku Natalju Anťjuchovou. "Ale jsem schopná běžet pod 53. To by na medaili mělo stačit. To je můj hlavní cíl," řekla.
V Londýně její víru v sebe sama otestovala Perri Shakesové-Draytonová, jež závod rozběhla velmi rychle, a Hejnová ještě v polovině na ni ztrácela.
"Bylo to šílené, ta díra byla obrovská, říkala jsem si, že budu mít co dělat," přiznala Hejnová. "Ale ukázalo se, že to přehnala," uvedla. Právě ve finiši je česká atletka v současnosti nejsilnější v životě. "Jsem na tom dobře, v závěru mám obrovskou sílu a vím, že se rozhoduje tam. Když to někdo napálí, nic to neznamená," konstatovala.
Stále častěji slýchá ve svém okolí zmínky o světovém rekordu. Ten drží deset let Ruska Julia Pečonkinová (52,34). Naposledy se mu přiblížila před dvěma lety na 13 setin Lashinda Demusová z USA. "K tomu je ještě obrovský kus, letos je to nereálné, to není zatím v mých silách," řekla Hejnová.
"Uvidíme, jak budu zdravá, jak se mi bude dařit dál, do olympiády je ještě dost času," pousmála se. "Rezervy mám pořád v rychlosti a fyzičce, pořád je co zlepšovat," uvedla.
V Londýně si připomněla i olympijskou atmosféru a svůj dosavadní životní úspěch. "Bylo to všechno stejné. Nacpané tribuny, stejný rozcvičovací stadion, stejný tunel. Vzpomínala jsem," přiznala. A užívat si v Londýně ještě chvíli bude, zůstane tam až do neděle. "Atleti si to tady hodně užívají a já chci taky. Jako divák," řekla k dnešnímu dalšímu programu dvoudenního mítinku, který stráví na tribuně.
