"Po halovém mistrovství světa v Sopotech (bylo v březnu – pozn. red.) jsem měla naprasklou čéšku, takže jsem si musela dát volno," připomněla rodačka z Karviné, která běhá 400 metrů překážek i hladkých.
Když znovu začala trénovat, postupně jí otekla kolena. "Bylo to z ničeho nic, týden jsem skoro nemohla chodit," uvedla Rosolová, která s velkou atletikou začínala v SSK Vítkovice. "Nevěděla jsem z čeho to je, takže jsem chodila na různá vyšetření." A výsledek? Lékaři zjistili, že má v kolenech zánět.
"Jenže nepřišli na to, z čeho," podotkla. "Trápí mě to dodnes, nemohu se připravovat pořádně rychlostně, což mi jako sprinterce vadí. Ale nějak s tím bojujeme. Ale ty moje časy...." Trenérka Martina Blažková jí sice říká, že co trénink, to pokrok, jenže Rosolová na to není zvyklá.
"V tomto období před závody jsem běhala úplně jinak, takže je to i velký test na mou psychiku. Holky v tréninkové skupině mě předbíhají. Jsou lepší. Chápu, že jsou popředu, více trénovaly, ale to nechci. Jsem bojovník, snažím se jim vyrovnat a předehnat je."
To se Rosolové zatím příliš nedaří. Utěšuje se tím, že do srpnového mistrovství Evropy v Curychu je ještě dost času. Teď se chystá závodit z plného tréninku. "To abych ztrátu v přípravě dohnala. Uvidíme." Tvrdí, že pořádně nemůže trénovat ani překážky. "Nemám naběháno, abych všech deset překážek zaběhla kvalitně."
Na halovém mistrovství světa se už kvalifikovala na letní evropský šampionát na hladkou čtvrtku, ale ráda by v Curychu běžela i 400 metrů překážek. "Přece jen tam vidím větší šanci," podotkla.
V sobotu ji v Manchesteru čeká první větší závod sezony. Spíše exhibice, jelikož poběží nezvyklých 200 metrů překážek. "Tím, že půjde o trochu jiný závod, to pro mě bude odreagování a chystám se na něj v rámci tréninku. Nijak zvlášť se nepřipravuji. Akorát si tu trať vyzkouším, abych věděla, jak to funguje."
Po Manchesteru se chystá do zámoří, do Eugene na třetí díl Diamantové ligy, který je 31. května. Ve hře však je i Pohár mistrů evropských zemí v portugalském Faru.
"Trenérka uvažuje, že bychom tam odletěly, ale vždycky tam fouká, takže uvidíme, jak se budu cítit a co kolena, protože si občas, když vstanu, připadám, jako nějaká sedmdesátiletá babička, která se nemůže ani narovnat, ani rozchodit. Mám po ránu co dělat." Ale rozejde se... "Rozejdu, jenže pak to musím i rozběhat. Občas trpím," přiznala Denisa Rosolová.
