1 / 22
Ve Stuttgartu v roce 1993 započal sbírku medailí pro samostatné Česko z atletického mistrovství světa zlatým pokusem oštěpař Jan Železný. O 32 let a 26 medailí později přidal další cenný kov výškař Jan Štefela. V historii samostatného Česka mají zatím tuzemští sportovci bilanci 15 zlatých, 5 stříbrných a 8 bronzových placek. Připomeňte si v galerii nejzásadnější atletické úspěchy Česka na světových šampionátech.
Autor: Profimedia.cz
Zlatý hod. Jan Železný na mistrovství světa v roce 1993 ve Stuttgartu hodil oštěp do vzdálenosti 85,98 metru a získal tak první světové zlato v historii samostatné České republiky. Tehdejší úřadující olympijský vítěz navíc svým pokusem vytvořil rekord šampionátu.
Autor: Profimedia.cz
Jedinou českou medaili z trojskoku v historii má na svědomí Šárka Kašpárková (vpravo). V roce 1997 v Aténách opanovala disciplínu výkonem 15,20 metru, což je dodneška národní ženský rekord.
Autor: Profimedia.cz
K nevíře! Do cílové rovinky vbíhala ze čtvrté pozice, přesto si v roce 1999 na světovém šampionátu v Seville doběhla Ludmila Formanová mohutným finišem pro zlato na trati dlouhé 800 metrů. O několik měsíců dříve se stala i halovou mistryní světa, v obou případech porazila Mosambičanku Mutolaovou.
Autor: Profimedia.cz
Desetibojař Tomáš Dvořák (uprostřed) vytvořil na přelomu tisíciletí nadvládu. Během let 1997–2001 stihl na světových šampionátech v atletice posbírat tři zlaté. Začal v roce 1997 v Aténách, další triumf přidal o dva roky později v Seville a fantastickou sérii zakončil v roce 2001 v kanadském Edmontonu.
Autor: Profimedia.cz
Poslední medaile z MS. V roce 2001 viděl kanadský Edmonton jedno z nejlepších oštěpařských klání vůbec. K titulu mistra světa bylo třeba překonat devadesát metrů. Ale Finovi Parviainenovi nestačilo ani 91,31. Železný ve druhé sérii hodil 92,80 a znovu vylepšil rekord mistrovství světa. Pro Železného šlo o poslední placku z MS a třetí zlato. V pořadí druhé zlato získal v roce 1995 v Göteborgu. Na svém kontě má i bronz ze Sevilly 1999 (stejný kov bral ještě jako československý atlet v roce 1987).
Autor: ČTK
Desetibojař Roman Šebrle svoji první medaili z atletického mistrovství světa vybojoval v roce 2003 na šampionátu v Paříži, tehdy bral stříbro. Stejný počin zopakoval o dva roky později v Helsinkách. Zlatý hřeb měl teprve přijít...
Autor: Profimedia.cz
Pavla Hamáčková si na světovém šampionátu v Helsinkách v roce 2005 vyskočila bronzovou medaili. Překonala laťku ve výšce čtyř a půl metru.
Autor: Profimedia.cz
Věra Cechlová-Pospíšilová získala v roce 2005 bronzovou medaili v diskařském sektoru. Náčiní hodila do vzdálenosti 63,19 metru. Nestačila pouze na německou veteránku Dietzschovou a Rusku Sadovovou.
Autor: ČTK
Nakonec se dočkal i Šebrle. V roce 2007 získal v japonské Ósace zlato z desetiboje a završil tak svoji unikátní medailovou sbírku.
Autor: ČTK
Píše se rok 2007, Barbora Špotáková (vpravo) přijímá v japonské Ósace gratulace od Němky Christiany Obergföllové k zisku prvního zlata na atletickém mistrovství světa.
Autor: ČTK
Barbora Špotáková se raduje ze svého prvního zlata na mistrovství světa v atletice, které si zajistila pokusem 67,07 metru.
Autor: ČTK
V roce 2007 v japonské Ósace získala tyčkařka Kateřina Baďurová svoji jedinou medaili ze světového šampionátu. Osobní rekord 475 centimetrů jí vynesl stříbro.
Autor: ČAS / Aleš Gräf
Dvojitá radost. Překážkářka Zuzana Hejnová a oštěpař Vítězslav Veselý pózují ze zlatými medailemi, které vybojovali na atletickém mistrovství světa v Moskvě v roce 2013.
Autor: ČTK
Psal se rok 2013, když se Lukáš Melich roztočil s kladivem a na šampionátu v Moskvě jej vyslal do uctivé vzdálenosti 79,36 metru. Získal tak bronzovou medaili.
Autor: Profimedia.cz
Obhajoba! Po triumfu v roce 2013 získala Zuzana Hejnová na čtvrtce překážek zlato i o dva roky později v Pekingu.
Autor: Reuters
Oštěpařská senzace. Jakub Vadlejch (vpravo) a Petr Frydrych obsadili v roce 2017 v Londýně druhou a třetí pozici.
Autor: Profimedia.cz
Stříbrný pokus. Oštěpař Jakub Vadlejch hodil v Londýně osobní maximum 89,73 metru a vysloužil si stříbro. O 16 centimetrů Vadlejch zaostal za Němcem Vetterem.
Autor: Profimedia.cz
Deset let po zisku první zlaté medaile z mistrovství světa v atletice získala Barbora Špotáková nejcennější kov potřetí. V Londýně uzavřela svoji medailovou sbírku ze světových šampionátů. V pořadí druhé zlato brala v roce 2011 v jihokorejském Tegu, v roce 2009 vybojovala v Berlíně stříbro.
Autor: AP
Po stříbře v roce 2017 přidal oštěpař Jakub Vadlejch ještě dva cenné kovy. V Eugene (2022) stejně jako v Budapešti (2023) ale už získal „pouze“ bronz. Zlatá medaile pokaždé unikla.
Autor: Iva Roháčková
Kdo by to byl čekal? Smíšená štafeta na 4x400 metrů ve složení Krsek, Petržilková, Šorm, Vondrová doběhla v roce 2023 v Budapešti pro senzační a historický bronz.
Autor: Reuters
A na závěr ten nejčerstvější úspěch. Výškař Jan Štefela zařídil, že český tým z Tokia určitě nepojede s prázdnou.
Autor: Reuters
