Sportovci, kteří limity splnili už pro letošní původní termín her, mají účast pod pěti kruhy jistou i v příštím roce. Z českých atletů se jedná o koulaře Tomáše Staňka, oštěpaře Jakuba Vadlejcha a Nikolu Ogrodníkovou a překážkářku Zuzanu Hejnovou.
Atleti budou v boji o Tokio pokračovat od začátku prosince |
Další jména tyto řady rozšíří nejdříve v prosinci. Podle vedení Světové atletiky totiž v současnosti nemají všichni sportovci stejné a férové podmínky pro trénink a téměř osmiměsíční období jim dá dostatek času si přípravu naplánovat. O účast v Tokiu pak budou moc bojovat až do 29. června 2021, hry v japonské metropoli začnou o necelý měsíc později 23. července.
Ale mnoho atletů by mělo rádo jistotu účasti dříve, první prosinec pro ně leží v daleké budoucnosti.
„Tak co teď? Pokud jsme měli naději, že si letos zazávodíme a budeme moct s nadějí směřovat přípravu alespoň na srpen, případně září a mít šanci případně získat nějaké body do rankingu či splnit limit, tak teď je tomu konec. Je to smutné,“ postěžoval si na Facebooku Holuša, účastník her v Pekingu, Londýně a Riu de Janeiro v běhu na 1500 metrů.
Roušky na garáži, vezměte si. Olympionička šije a šije |
O ztrátě motivace hovoří také kladivářka Kateřina Šafránková. „Nevím, jestli jsem víc smutná nebo naštvaná. Celá situace je fakt na nic. Člověk mohl mít pro letošek alespoň jeden cíl, a tím by bylo splnění limitu na olympiádu. Teď si říkáte, jestli má vůbec cenu makat naplno. Na druhou stranu by bylo asi nefér si sbírat body do rankingu, když by v jiných částech světa ostatní atleti nemohli závodit. Z tohoto pohledu to rozhodnutí chápu,“ uvedla na svazovém webu.
Přidala se k ní i oštěpařka Irena Gillarová. „Možná reagovali na stížnosti atletů, že nemohou pořádně trénovat. Jen mám pocit, že se to dalo udělat citlivěji. Pokud byla šance, že tato sezona alespoň částečně proběhne, tak se atletům budou důvody k závodění hledat jen těžko. Já osobně se i tak na případné závody těším a chci se zlepšovat, ať se to počítá do rankingu nebo ne,“ přemítala finalistka loňského MS.
Naopak sprinter Zdeněk Stromšík hodnotil krok Světové atletiky pozitivně. „Pandemie se šíří v různých státech odlišným tempem a v každé zemi je v jiném stádiu. Tím pádem se mi zdá odložení kvalifikací, ač na tak dlouhou dobu, rozumné,“ poznamenal.
Převážně negativní reakce na rozhodnutí federace přicházejí i ze světa.
„Všechny hlavní maratony, které jsou předběžně naplánovány na podzim, jak pravidelné, tak ty, které se tam přesunuly, nebudou hrát žádnou roli pro olympiádu. Zatímco pokud jste v lednu 2019 zaběhli v Dubaji rychle, pak jste se na ni kvalifikovali,“ srovnává trenér švédských maratonců Lorenzo Nesi.
Atletické MS se v Eugene uskuteční až v roce 2022 |
„Nečekal jsem to. Chtěl jsem zkusit na podzim pokořit olympijský limit na 50 km chůze, nyní je tato šance pryč. Příprava na 50 km chůze na podzim nemá smysl, musím vše přehodnotit,“ uvedl olympijský vítěz z Ria právě v chůzi na 50 kilometrů Slovák Matej Tóth.
V maratonu a chůzi bude možné se do Tokia probojovat do konce května příštího roku.
„Toto rozhodnutí opravdu bolí, pokud v roce 2020 něco odzávodíme, stejně se to nebude počítat pro olympijskou kvalifikaci. To bere poslední zbytky naděje, že rok 2020 bude v naší kariéře produktivním a smysluplným rokem,“ posteskla si mistryně světa v běhu na 3000 metrů překážek z roku 2017 Američanka Emma Coburnová.
Dvojnásobný olympijský vítěz v trojskoku Christian Taylor, zakladatel Atletické asociace sdružující profesionální závodníky, by přivítal širší diskuzi. „Jsem velmi zklamaný, že nebylo osloveno širší spektrum atletů, když se o tom rozhodovalo. Potřebujeme širší dialog a transparentnost,“ uvedl na Twitteru.
Jamajská běžkyně Aisha Praughtová-Leerová, stříbrná medailistka z patnáctistovky na loňských Panamerických hrách, upozornila na potenciální ekonomické dopady pozastavení kvalifikace. Splnění olympijského limitu totiž pomáhá atletům získávat podporu sponzorů.
„Pokusit se o limit byla poslední špetka naděje, které jsem se pro letošek držela. Většina z nás nevydělává.“
