Vypadalo to jako návrat do studené války, kdy byl sport tak důležitý, že sovětská velmoc chtěla vítězit za každou cenu. Sportovci, trenéři, lékaři, politici i dopingoví komisaři a do toho navrch úplatky - takový třaskavý mix nyní trápí atletiku.
Nejde však o SSSR, nýbrž o Rusko. Od chvíle, co německá ARD odvysílala pořad dokumentující systematický doping ruských sportovců, hledá atletika cestu z krize. Z významných funkcí musejí odstupovat první domnělí viníci: šéf lékařského a antidopingového oddělení atletické federace Gabriel Dollé, ruský pokladník IAAF Valentin Balachničev či syn senegalského šéfa IAAF, jehož viní z braní úplatků.
Už to samo o sobě ukazuje, jak jsou věci vážné.
A ještě více o jejich vážnosti svědčí slova muže, který by mohl brzy stanout v čele atletiky. „Jak vše hodnotím? Za posledních zhruba čtyřicet let jsme v atletice zažili velké špatné chvíle jako doping Bena Johnsona či Marion Jonesové. Pokud se současná obvinění potvrdí, je to případ podobného rozsahu. A může být ještě horší,“ uvedl Sebastian Coe. Legendární atlet a kandidát na šéfa IAAF.
Pro připomenutí - případ Bena Johnsona platí za asi nejpalčivější ránu pro image atletiky, neboť kanadský sprinter musel kvůli dopingu vracet zlato ze stovky na olympiádě v Soulu 1988. Královská disciplína a tradiční vrchol her byl pošpiněn.
Sprinterka Marion Jonesová pak byla zapletena do skandálu okolo „dopingové laboratoře“ BALCO, za lhaní federálním vyšetřovatelům dokonce skončila ve vězení a z olympijské hrdinky se stala jednou z nejzápornějších postav sportu.
„Nikdy si netroufá tvrdit, že nynější kauza není vážná,“ prohlašuje natvrdo Coe. „Všichni říkají, že to jsou pro atletiku špatné chvíle. Já přidám: Jsou to příšerné chvíle. Musíme všechno vyřešit co nejrychleji.“
Britský lord - povýšený za svou skvělou sportovní kariéru - na jednu stranu nabádá k opatrnosti, neboť sám jako aktivní sportovec zažil všemožná obvinění: „Musíme být obezřetní.“ Jenže současně nabádá, že nelze stát při zdi. Pokud bude skutečně zle, musejí dle Coea přijít adekvátní následky.
„Nebojím se toho, že se atletika potenciálně ztrapní. Naopak se bojím, že když se věci nebudou řešit, může vše dojít do stadia, že už sport nebude nikoho zajímat,“ dodává rázně. „Jsme připraveni klidně odletět do Berlína za německými novináři, potřebujeme totiž získat maximální množství informací.“
