Na devíti halových světových šampionátech získali čeští a českoslovenští atleti již devatenáct medailí včetně čtyř zlatých.
Před rokem cestovalo do Birminghamu devět atletů, když z původní nominace na poslední chvíli vypadla zraněná tyčkařka Pavla Hamáčková, obhájkyně zlata z roku 2001.
Šampionát se příliš nevydařil ani dalšímu mistru světa z Lisabonu Šebrlemu, jenž se až po závěrečném běhu těsně posunul na třetí místo. Přesto měl Šebrle ze své třetí medaile z HMS velkou radost. "Je to jedna z mých nejcennějších medailí v kariéře. Z haly je tutově nejcennější, neboť jsem o ni musel těžce bojovat," řekl světový rekordman v desetiboji.
Na bodovaných místech skončili ještě pátý sedmibojař Tomáš Dvořák a šestý výškař Tomáš Janků. "Moc se nám to tady nepovedlo. Prostě absolutně nikomu se nedařilo, to se někdy stává," komentoval druhý nejhorší výsledek české atletiky v historii halových mistrovství šéftrenér reprezentace Václav Fišer.
Ještě větším propadákem byla samostatná premiéra v Torontu 1993, odkud se šestičlenná výprava vracela s prázdnou.
Naopak z následujících čtyř šampionátů si čeští sportovci odvezli vždy aspoň tři medaile, v roce 1999 v japonském Maebaši se na stupně vítězů probojovalo dokonce kvarteto Ludmila Formanová (zlatá na osmistovce), Zuzana Hlavoňová (stříbrná ve výšce), Šárka Kašpárková (bronzová v trojskoku) a Šebrle (bronzový v sedmiboji).
První cenný kov pro Českou republiku získal v roce 1995 Pavel Soukup třetím místem v běhu na 800 metrů. O pár hodin později ho v Barceloně napodobili stříbrní sedmibojař Tomáš Dvořák a ženská štafeta v běhu na 4x400 metrů.
V roce 1997 v Paříži se česká výprava dočkala i premiérového titulu. Zasloužil se o něj Robert Změlík, jenž se po vleklých zdravotních problémech znovu vrátil na vícebojařský trůn. Českou medailovou kolekci rozšířily ve francouzské metropoli ještě Kašpárková a Helena Fuchsová, které obsadily třetí příčku v trojskoku, respektive běhu na 400 m.
Počet zlatých českých medailí se zdvojnásobil na mistrovství světa 2001 v Lisabonu, kde ve svých disciplinách nenašli přemožitele Šebrle a Hamáčková. Spolu s třetím místem Fuchsové v běhu na 800 metrů to znamenalo lichotivé čtvrté místo v medailové bilanci národů.
Československým atletům se nejvíce vydařil hned úvodní halový šampionát, který se konal v roce 1987 v americkém Indianapolisu. Chodec Jozef Pribilinec a půlkařka Gabriela Sedláková získali stříbro, výškař Ján Zvara bronz. V roce 1989 přivezl z Budapešti stříbrnou medaili chodec Roman Mrázek, stejného umístění dosáhla o dva roky později v Seville mílařka Ivana Kubešová.
Velkým úspěchem československé atletiky skončily Světové halové hry v Paříži v roce 1985, které jsou dnes považovány za nultý ročník halových šampionátů. Zlato tehdy vybojovali dálkař Jan Leitner a koulař Remigius Machura, bronz přidal Ivan Uvizl, třetí v běhu na 3000 metrů.
Sejde se velká konkurence
Podle posledních zpráv se šampionátu zúčastní téměř 900 atletů z rekordních 153 zemí; dosud největší zastoupení mělo 136 národních svazů v Lisabonu 2001. Atletické halové mistrovství světa, jež otevírá olympijskou sezonu, se prvně koná hned v následujícím roce a nestřídá se s halovým ME. Jeho organizátoři vyčlenili na dopingové testy pět milionů forintů (asi 650 000 Kč).
Přestože loni v Birminghamu chyběla řada hvězd (Montgomery, Greene, Chambers, Szabóová), diváci se rozhodně nenudili. Vrcholem šampionátu byl světový rekord ruské tyčkařky Světlany Feofanové (480 cm), do role hvězdy se pasovala i Maria Mutolaová z Mozambiku, pozdější jediná vítězka Zlaté ligy, jež získala svůj pátý halový titul na osmistovce. S domácím publikem se loučili legendární překážkář Colin Jackson a trojskokan Jonathan Edwards.
Medailovou bilanci tradičně ovládly USA s Ruskem, zazářili ale i třetí Švédové, kteří potvrdili zásluhou výškařů Kajsy Bergvistové a Stefana Holma i trojskokana Christiana Olssona roli skokanské velmoci. Čtvrtou zlatou přidala pětibojařka Carolina Klüftová se skvělým ziskem 4933 bodů. Hala National Indoor Arena nepřála Čechům: prapor reprezentace podržel jen bronzový sedmibojař Roman Šebrle. Právě on bude při neúčasti Toma Pappase z USA patřit k největším favoritům HMS a aspirantům na odměnu 40 000 dolarů pro vítěze.
O svátek "královny sportu" je ve světě i v Maďarsku značný zájem: moderní SportArena, dokončená v březnu 2003 a disponující kapacitou 7000 diváků, je již dlouho vyprodána. O televizní přenosy do sto milionů domácností se bude starat 250 techniků a přes tři stovky národních komentátorů.
S pořádáním halových atletických mítinků mají ve městě nad Dunajem bohaté zkušenosti. První mezinárodní podnik zde pořádali v roce 1982, pouhých osm dní po dokončení sportoviště. V letech 1983 a 1988 sem zavítalo mistrovství Evropy, v roce následujícím dokonce i druhé HMS. Budapešť byla též hostitelem Grand Prix.
Myšlenkou na uspořádání halového šampionátu se Mezinárodní atletická federace (IAAF) zaobírala již koncem sedmdesátých let. Zásluhou tehdejšího předsedy Prima Nebiola se v roce 1985 vize konečně ujala a v Paříži byly uskutečněny Světové halové hry, jakýsi nultý ročník, k němuž přicestovalo 300 atletů z 69 zemí.
Vlastní historie HMS se píše od roku 1987, kdy při premiéře v honosné hale Hoosier Dome v Indianapolisu padlo šest světových rekordů a šampionát sklidil všeobecné uznání. Po dvouletých přestávkách se pravidelně nejlepší světoví atleti střetávali postupně v Budapešti, Seville, Torontu, Barceloně, Paříži, Maebaši, Lisabonu a naposledy loni v Birminghamu.
Halový šampionát vzkvétal, počet atletů stoupal a vzrůstala i prestiž vybojovaných zlatých medailí, neboť šampionáty přinášely vynikající výkony. Dosud platné světové rekordy ustanovili na HMS výškař Javier Sotomayor (243 cm), sedmibojař Dan O'Brien (6476 bodů) či Wilson Kipketer v běhu na 800 metrů (1:42,67). V Maebaši byly navíc překonány oba rekordy ve štafetách 4x400 m - o zápis do historických tabulek se postarali muži USA a ženy Ruska.
K superhvězdám uplynulých devíti mistrovství patří Kubánec Iván Pedroso, který dokázal vyhrát soutěž v dálce pětkrát za sebou, a vytrvalkyně Mutolaová, jejíž šňůru pěti zlatých přetrhla pouze Ludmila Formanová.
Bilanci národů vévodí Spojené státy se 127 medailemi (49-35-43), následovány Ruskem, vlastnícím včetně zisku bývalého SSSR 113 medailí (45-35-33) a Německem (včetně NDR), které získalo 54 cenných kovů (20-15-19).
| Přehled českých (československých) medailí | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
| mistři světa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
| mistryně světa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
