Švédský tyčkař Armand Duplantis sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. V Římě skočil 615 cm a rekord z roku 1994 vylepšil o centimetr. | foto: Reuters

Dokážu uspět, když na tom záleží. Jak Duplantis zahnal pochybnosti a ukázal, že je nejlepší

  • 3
Už prvním pokusem sahal po úspěchu, v poslední chvíli však o laťku zavadil hrudí a shodil ji. Napodruhé už ale hranici 615 centimetrů pokořil. A ještě s úctyhodnou rezervou. Švédský mladík Armand Duplantis na mítinku v Římě překonal 26 let starý venkovní světový rekord, a jelikož je od února držitelem také halového maxima, vládne tyčkařskému kosmu pevnou rukou.

„Tyčka je jediná disciplína, která má jediný světový rekord v hale i venku. Chtěl jsem nejlepší venkovní výkon, aby už nebyly žádné pochybnosti. Teď mám nejlepší skoky venku i uvnitř,“ radoval se po závodě 20letý Duplantis.

K vnitřnímu, absolutnímu maximu, jehož hodnotu letos v únoru vylepšil na 617 a následně 618 centimetrů, ve čtvrtek na Diamantové lize v Římě přidal i nejlepší venkovní výkon.

Tyčkař Duplantis v Římě skočil 615 centimetrů a překonal Bubkův rekord

Dosud byl jeho autorem legendární Ukrajinec Sergej Bubka, který v roce 1994 skočil 614 centimetrů.

Za poslední měsíc Duplantis tento výkon atakoval celkem třináctkrát na pěti různých soutěžích, ale až v Římě jej konečně o centimetr překonal.

První pokus na laťce ve výši nového rekordu se mu sice těsně nevydařil, při druhém už ale své tělo vymrštil do vzduchu dokonale a hladce se přes hranici přenesl.

„Měl jsem pocit, že to musím skočit, aby se mě na to lidi přestali ptát. Když jsem to dokázal, byla to víc úleva než radost,“ popsal.

Už při cestě dolů, když bylo jasné, že rekord pokořil, švédský atlet zaťal pěsti a slavil. Následně se nadšeně objímal s kolegy a přijímal gratulace.

„Dopadl jsem na podložku, ale zpět na zem jsem se stále ještě nevrátil,“ uvedl pro web Světové atletiky. „Stále jsem nahoře v mracích, je to jeden z těch pocitů, kdy trochu sníte. Je to neskutečný, super bláznivý pocit, když se všechno sejde a vy předvedete opravdu dobrý výkon,“ nechal nahlédnout do svého nitra.

S oběma světovými rekordy za opaskem tak plánuje švédský talent soustředit pozornost především na vrcholné akce. Dosud má ve sbírce stříbro z loňského MS v Dauhá a zlato z ME v Berlíně 2018, vzhledem k jeho formě a odhodlání je jisté, že další úspěchy bude přidávat.

„Jestli se chcete do historie zapsat jako ten nejlepší, musíte se ukázat ve správném momentu, kdy to opravdu potřebujete,“ uvědomuje si Duplantis. „Rád se považuji za závodníka velkých akcí, umím uspět tehdy, když na tom záleží. Můžete skákat tak vysoko, jak chcete, ale pokud to nedokáže ukázat, když se to počítá…“

Jak se v letošním roce sportovní svět přesvědčil, Duplantis zvládá svůj um předvádět na výbornou.

Jeho římský rekord mu možná jen drobně pokazila nepřítomnost diváků na stadionu, s nimiž by v nekoronavirových časech svůj počin mohutně oslavil, a také absence rodičů, kteří jej odmala v kariéře podporovali.

„Obvykle je vždy jeden se mnou, takže jsem z toho trochu zklamaný,“ litoval Švéd. „Táta se mnou ještě nebyl, když jsem skočil světový rekord.“

Alespoň má dobrou motivaci tabulky znovu přepsat.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž