Jaká bude éra po Boltovi?
Objeví se nové hvězdy a doplní ty, které existují už dnes. Jen je třeba s nimi víc pracovat. Nebude to už jen o tom zaběhnout stovku za 9,58, takovou možná už nikdy neuvidíme. Atletika musí nacházet poutavější příběhy. Musíme hvězdy vytvářet a víc do toho zapojit i sociální sítě. Vezměte si, jak kolem fotbalistů pracují na Facebooku i Twitteru celé manažerské týmy. A teď se podívejte na Twitteru třeba na účet Colemana (letos nejrychlejší v tabulkách na stovce). Nenajdete tam skoro nic. Chce to větší kreativitu, lepší záběry, ještě zajímavější příběhy. A také mnohem víc prodávat souboje osobností než samotné výkony.
Tvrdí náruživý statistik...
Právě. Moje druhé já proti takovému směřování bojuje. Stále výkony pitvám, stále mě baví je porovnávat. O tom atletika vždy byla.
Jak dlouho teď budou lidé říkat: Jo, když ještě běhal Bolt, byla atletika o něčem jiném?
Velmi dlouho. Tak dlouho, dokud se někdo podobný neobjeví.
Showman se stovkou za 9,6?
Přesně tak. A i to může být málo. Ještě by to chtělo, aby k tomu měl dvoustovku za 19,3.
Usain Bolt se loučí...
Zkuste vyjmenovat pět největších hvězd poboltovské éry.
Sprinter van Niekerk, překážkář McLeod, sprinterka Thompsonová, výškařka Lasickeneová... A už mám problém najít další. Lavillenieho v tyči mezi nimi nevidím. Přiřadil bych spíš Manyongu. Pokud bude v dálce atakovat devět metrů, stanou se jeho starty atraktivními. Přitažlivý může být i desetibojař Mayer. Měl to v Londýně rozjeté na světový rekord, ale pokazil tyčku.
Změní odchod Bolta i startovné atletů? Dosud mítinky utrácely až 350 tisíc dolarů jen za to, aby ho zaplatily. Když ušetří na jeho startovném, navýší ho jiným?
To je dobrý postřeh. Ale je třeba si uvědomit, že Bolt startoval málo. Tudíž se to nedotkne tolika mítinků. Navíc je otázkou, zda jsou i bez Bolta schopné získat od sponzorů tolik peněz. Musíme je coby organizátoři nejprve přesvědčit, že nabídneme jiné souboje, které budou zajímavé pro diváky i sponzory.
Kdo nyní bude na mítincích nejdražším dráhovým atletem světa? Jihoafričan van Niekerk? Nebo vítěz stovky Gatlin?
Van Niekerk. Gatlina mnohé mítinky principiálně nechtějí. Například Britové ho vytrvale odmítají.
A van Niekerkovo startovné?
Odhadem něco nad 50 tisíc dolarů.
Tak málo v porovnání s někdejšími částkami pro Bolta?
Ano. Ještě nemá velké charizma.
Pomůže letošní titul k navýšení startovného i Barboře Špotákové? Nebo je její cena dlouhodoběji stabilizovaná, když je dvojnásobnou olympijskou vítězkou?
U ní je to složitější tím, že jde o vrhačskou disciplínu. V globální úrovni jí tohle zlato asi moc nepomůže. Ale doma u sponzorů by mělo.
Její startovné se může pohybovat okolo 10 tisíc dolarů?
Možná i trochu výš.
Dohody o účasti atletů na mítincích v příští sezoně začínaly vznikat nyní v Londýně?
Ano, už tady se tvořil základ trhu pro další rok. I proto, že halová sezona v řadě disciplín ani neexistuje a v těch ostatních nemá na cenu atletů příliš velký vliv.
Takže jste obcházel hvězdy a lákal je na Zlatou tretru 2018?
Jistě. Byl jsem za Colemanem, který je pro mě příští hvězdou stovky. Bavil jsem se s van Niekerkem, McLeodem, Manyongou i překážkářem Warholmem. Řeším nejlepší oštěpaře a vytipoval jsem si i vycházející hvězdičku, McMastera z Britských Panenských ostrovů. Tady ho na 400 metrů překážek diskvalifikovali, ale je to obrovský talent.
Wayde van Niekerk
Říkal jste, že atletiku už brzy čekají velké změny. Co o nich víte?
Rozhodně půjde o zajímavé období, protože smlouva Diamantové ligy s IAAF trvá jen do roku 2019.
Zdá se, že její koncept se přežil. Co bude po ní? Jiný seriál?
To se nyní v zákulisí řeší. Mezinárodní federace IAAF chystá od roku 2020 nový projekt mítinků, buď inovovanou verzi Diamantové ligy, nebo cosi úplně jiného. Prezident IAAF Sebastian Coe má veškeré přípravy pod palcem, sami organizátoři mítinků zatím ani moc nevědí. To Diamantová liga kdysi vznikla naopak, tehdy organizátoři přitlačili na předsedu IAAF Diacka ve stylu: Buď půjdete s námi, nebo si ji uspořádáme sami.
Se Zlatou tretrou jste stáli mimo tento seriál, abyste měli volnější ruce při lákání Bolta. Když už nezávodí, budete i vy usilovat o místo v novém seriálu?
Pokud to bude zajímavé, určitě ano. Ale chystaných projektů, které se nejprve musí sladit, bude víc. IAAF připravuje i systém světových žebříčků. Od roku 2020 se mají atleti kvalifikovat na šampionáty už nikoliv na základě splněných limitů, ale podle žebříčku.
Což by byla opravdu zásadní změna bořící letité zvyklosti.
Coe se dohodl s předsedou Mezinárodního olympijského výboru Bachem, že zatím nebude usilovat o post v MOV, vrhne všechny síly na atletiku, vyřeší největší průšvihy a pustí se do skutečných sportovních reforem, pravidel i soutěží. Má jít též o změny ve sférách prize money či v zapojení manažerů – a také výrobců sportovní obuvi. Kdyby těch nebylo, atleti nepřežijí. V řadě zemí nemají státní dotace a podpory, hlavně v Americe a Karibiku.
V Londýně padl jediný světový rekord, navíc jen v nové disciplíně 50 km chůze žen. Výkony byly slabší než na minulých šampionátech. Čím si to vysvětlujete?
Jedním z faktorů se stalo počasí v souvislosti s pozdním časovým programem. Bylo na ně příliš chladno.
Zároveň se tvrdilo, že šlo o nejčistší mistrovství světa historie. I to mohlo mít na výkony vliv?
Je to také možné. Čistota atletiky je momentálně prioritou a kontroly jsou velmi tvrdé. Může to potvrdit i Kuba Vadlejch, na nějž nastoupili kontroloři v sedm ráno. Navíc se usilovně pracuje i s takzvaným target testingem. Speciální manažer vytipovává podezřelé atlety, na které se potom komisaři při přepadových kontrolách zaměří.
Strhující atmosférou v hledišti Londýn ohromil. Jenže v Dauhá 2019 to nejspíš bude úplně jiné.
Na tom musí atletika pracovat. Naštěstí je nejdřív příští rok Evropa v Berlíně, která bude podobná jako Londýn. Němci jsou famózní fanoušci i organizátoři a už nyní se jim v předprodeji vstupenek daří. Ovšem rok 2019 bude v Dauhá složitý i z pohledu jak zaplnit stadion.
Katařané plánují, že na vlastní náklady dovezou keňské, etiopské i další africké diváky.
To už dělají. Jezdím každoročně do Dauhá na Diamantovou ligu, a kdyby tam neměli africké fanoušky, tak tam nebude nic. I tak bývá Dauhá bez atmosféry. Katařané, pokud vůbec přijdou, ani nevědí, kdy tleskat, nerozumějí výkonům, nechápou, proč na mítinku hraje hudba. Kulturně je to tam velký rozdíl.
Šlo tedy o špatný nápad jít do Kataru s mistrovstvím světa?
Jestli chceme, aby náš sport byl globální, musí se konat i na takových místech. A katarští organizátoři měli o získání šampionátu velký zájem.
Pokud však sami Katařané nejeví zájem přijít do hlediště, není příliš velkým luxusem dávat jim šampionát?
To je dilema, které atletika řeší. IAAF ví, že kdyby byly šampionáty stále v Evropě, bude při nich všechno perfektní, organizace i atmosféra, zatímco jinde nemají ani pořádnou infrastrukturu. Ale pro celosvětový vývoj atletiky není dobré, aby se v Evropě konalo všechno, vždyť je tady i většina mítinků. S tím se musí IAAF vyrovnat.
