„Přišel jsem k bráchovi Honzovi na zahradu, kde jsme měli slavit narozeniny jeho přítelkyně. Tam přímo na místě jsem dostal do ruky svatební oznámení, že dnes se brácha žení,“ popisuje Matěj Homola v rozhovoru pro pořad Top Star.
„Když jsem se rozhlédl okolo, bylo tam jen pár příbuzných, většina z nich měla montérky, protože akorát přišli ze zahrady. Nikdo nevěděl, že jde na svatbu. Naše rodina je taková neformální. Jedinej náš táta, kterej má namodro obarvené vousy a nažluto obarvenou hlavu, byl v kvádru, což nám bylo divné. Zjistili jsme pak, že táta si udělal nějaký certifikát a přímo na místě byla svatba,“ vysvětluje muzikant.
Svatební průvod byl od zahradní branky k ohništi. Hudba při obřadu se musela pouštět několikrát, protože počítač trochu zlobil. „Pojali jsme to se ženou punkově. Prstýnek jsem vyrobil večer předtím doma z měděného drátu. Nebylo vůbec nic. Udělali jsme to celé jen s tím, co jsme měli doma,“ říká Honza Homola, kterého k rozhodnutí oženit se po dvaceti letech s partnerkou Johanou, s níž má dvě děti, inspirovalo jaro.
„Všechno to vzniklo jediným pohledem na zahradu. Byla krásně rozkvetlá a řekli jsme si najednou, že by bylo pěkné se vzít. V současné situaci to ale bylo složité, tak to dopadlo takto. Asi teď dostanu strašnej céres od kapely. Vím, že mi kluci budou vyčítat, že jsem to udělal schválně, ale ta karanténa tě zkrátka nutí k věcem, které normálně neuděláš,“ dodává se smíchem Honza Homola.
Jeho bratr Matěj Homola si myslí, že on sám se nejspíš nikdy neožení. Ze svateb měl prý už od dětství strach. „Mě to asi nikdy nepotká. Vždycky, když jsem byl na nějaké svatbě, viděl jsem ten stres, hromadu lidí, nervy, všechny ty brečící tety a podobně. Vsugeroval jsem si, že svatba je něco jako pohřeb. U bráchy mě to úplně semlelo. Říkal jsem si, že kdybych měl někdy svatbu, tak přesně takhle,“ míní.
5. dubna 2013 |
